<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/" xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/" xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/"><channel><title>Who is Hamam Al-Hamami: कॅप्टन स्मित मच्छार यांच्यावर हल्ला करणारा हमाम अलहमामी कोण? इस्रायलमध्ये विमान क्रॅश करण्याचा होता प्लॅन</title><atom:link href="https://marathi.abplive.com/world/feed" rel="self" type="application/rss+xml"/><link>https://marathi.abplive.com/</link><description/><lastBuildDate>Sat, 10 Oct 2026 06:19:09 +0530</lastBuildDate><language>en-US</language><sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod><sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency><generator>https://marathi.abplive.com</generator><item><title><![CDATA[Nobel Peace Prize : डोनाल्ड ट्रम्प यांना शांततेचा नोबेल मिळावा म्हणून शिफारस करणाऱ्या पाकिस्तानची फजिती, शहबाझ शरीफ यांचा अपेक्षाभंग]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/world/nobel-peace-prize-declared-to-navanethem-navi-pillay-shehbaz-sharif-recommend-name-of-donald-trump-but-get-failure-marathi-news-1441830</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/world/nobel-peace-prize-declared-to-navanethem-navi-pillay-shehbaz-sharif-recommend-name-of-donald-trump-but-get-failure-marathi-news-1441830#respond</comments><pubDate>Fri, 9 Oct 2026 16:24:38 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ युवराज जाधव ]]></dc:creator><category><![CDATA[ विश्व ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/world/nobel-peace-prize-declared-to-navanethem-navi-pillay-shehbaz-sharif-recommend-name-of-donald-trump-but-get-failure-marathi-news-1441830</guid><description><![CDATA[&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Nobel Peace Prize &lt;a title=&quot;नवी दिल्ली&quot; href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/new-delhi&quot; data-type=&quot;interlinkingkeywords&quot;&gt;नवी दिल्ली&lt;/a&gt;:&lt;/strong&gt; नॉर्वेच्या नोबेल शांतता समितीकडून 2026 च्या नोबेल शांतता पुरस्कारासाठी &amp;nbsp;नवनेथम उर्फ नवी पिल्लई यांच्या नावाची घोषणा केली आहे. नवी पिल्लई यांच्याकडून शांतता आणि आंतरराष्ट्रीय कायद्याच्या &amp;nbsp;प्रसारासाठी करण्यात आलेल्या कार्यासाठी शांततेचा नोबेल त्यांना जाहीर करण्यात येत असल्याचं नोबेल शांतता पुरस्कार समितीनं जाहीर केलं आहे. अमेरिकेचे अध्यक्ष डोनाल्ड ट्रम्प यांच्याकडून वारंवार नोबेल शांतता पुरस्कारासाठी दावा केला जात होता. गेल्या वर्षी आणि यंदा देखील हा पुरस्कार मिळावा यासाठी दावेदारी जाहीर केली होती. पाकिस्तानचे पंतप्रधान शहबाझ शरीफ यांनी डोनाल्ड ट्रम्प यांच्या नावाची &amp;nbsp;शिफारस करत असल्याचं देखील जाहीर केलं होतं. मात्र, अवघ्या एका तासात त्यांचा अपेक्षाभंग झाला आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;पाकिस्तानचा अपेक्षाभंग&amp;nbsp;&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;पाकिस्तानचे पंतप्रधान शहबाझ शरीफ यांनी एक्स या प्लॅटफॉर्मवर पोस्ट करत डोनाल्ड ट्रम्प यांना शांततेचा नोबेल पुरस्कार मिळावा, यासाठी शिफारस करत असल्याचं म्हटलं होतं. शहबाझ शरीफ यांनी या पोस्टमध्ये विविध दावे केले होते. त्या दाव्यांद्वारे डोनाल्ड ट्रम्प कशाप्रकारे शांततेच्या नोबेलसाठी पात्र आहेत हे शरीफ यांनी सांगितलं होतं. भारत आणि पाकिस्तान यांच्या संघर्ष देखील ट्रम्प यांनीच थांबवल्याचा दावा देखील शरीफ यांनी केला होता.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h3&gt;शरीफ यांच्या पोस्टमध्ये नेमकं काय म्हटलंय?&lt;/h3&gt;
&lt;p&gt;डोनाल्ड ट्रम्प यांनी दक्षिण आशियामध्ये शांतता प्रस्थापित व्हावी यासाठी ऐतिहासिक प्रयत्न केले आहेत. ट्रम्प यांच्या मध्यस्थीमुळेच पाकिस्तान आणि भारत यांनी शस्त्रसंधी केली ती आजपर्यंत कायम असल्याचं शरीफ म्हणाले. ट्रम्प यांच्या या योगदानाबाबत पाकिस्तानच्यावतीनं ट्रम्प यांच्या नावाची शिफारस नोबेल शांतता पुरस्कारासाठी करतोय, असं शरीफ यांनी म्हटलं. ट्रम्प यांचे शांतता प्रस्थापित करण्यासाठीचे आणि आमच्या भागात संघर्ष होऊ नये यासाठीचे प्रयत्न महत्त्वाचे आहेत, त्याची योग्य दखल घेतली गेली पाहिजे, असं शरीफ म्हणाले.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h3&gt;शरीफ यांची फजिती, ट्रम्प यांना शांततेचा नोबेल नाहीच&amp;nbsp;&lt;/h3&gt;
&lt;p&gt;नॉर्वेच्या नोबेल शांतता पुरस्कार समितीनं नवनेथम उर्फ नवी पिल्लई यांच्या नावाची घोषणा शांततेच्या नोबेलसाठी केली. यामुळं सलग दुसऱ्या वर्षी शांततेच्या नोबेल पुरस्कारासाठी प्रयत्न करणाऱ्या डोनाल्ड ट्रम्प यांची निराशा झाली आहे. तर, ट्रम्प यांना शांततेचा नोबेल पुरस्कार मिळावा यासाठी शिफारस करणाऱ्या पाकिस्तानच्या पंतप्रधानांचा अपेक्षाभंग झाला आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;blockquote class=&quot;twitter-tweet&quot;&gt;
&lt;p dir=&quot;ltr&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;President Donald Trump played a historic role in advancing peace in South Asia. His timely intervention helped bring Pakistan and India back from the brink and secure a ceasefire, that is holding till today. In recognition of his outstanding contribution, Pakistan had nominated President Trump for the Nobel Peace Prize. We sincerely hope President&amp;rsquo;s efforts to promote peace and prevent conflict in our region receive due recognition this time. @realDonaldTrump @NobelPrize&lt;/p&gt;
&amp;mdash; Shehbaz Sharif (@CMShehbaz) &lt;a href=&quot;https://x.com/CMShehbaz/status/2108475276879610257?ref_src=twsrc%5Etfw&quot;&gt;October 9, 2026&lt;/a&gt;&lt;/blockquote&gt;
&lt;script src=&quot;https://platform.x.com/widgets.js&quot; async=&quot;&quot; charset=&quot;utf-8&quot;&gt;&lt;/script&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/09/6113f9858d152c0c668d5a43d9cd0ff21791542541067989_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[डोनाल्ड ट्रम्प वर्षभर मला द्या, मला द्या करत बसले; अखेर, भारतीय वंशाच्या नवी पिल्लईंना 'शांततेचा' नोबेल जाहीर]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/world/nobel-peace-prize-2026-awarded-to-jurist-navanethem-navi-pillay-indian-origin-nobel-prize-won-1441817</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/world/nobel-peace-prize-2026-awarded-to-jurist-navanethem-navi-pillay-indian-origin-nobel-prize-won-1441817#respond</comments><pubDate>Fri, 9 Oct 2026 15:06:03 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ महेश गलांडे ]]></dc:creator><category><![CDATA[ विश्व ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/world/nobel-peace-prize-2026-awarded-to-jurist-navanethem-navi-pillay-indian-origin-nobel-prize-won-1441817</guid><description><![CDATA[&lt;p&gt;&lt;strong&gt;&lt;a title=&quot;मुंबई&quot; href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/mumbai&quot; data-type=&quot;interlinkingkeywords&quot;&gt;मुंबई&lt;/a&gt; :&lt;/strong&gt; यंदाच्या नोबेल पुरस्कारासाठी अमेरिकेचे राष्ट्राध्यक्ष &lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/donald&quot;&gt;डोनाल्ड ट्रम्प (Donald trump)&lt;/a&gt; यांचे नाव चर्चेत होते. विशेष म्हणजे, त्यांनी स्वत: देखील आपणास शांततेचा नोबेल पुरस्कार मिळाला पाहिजे, अशी इच्छा बोलून दाखवली होती. मात्र, यंदाही डोनाल्ड ट्रम्प हे स्पर्धेतून बाहेर पडले आहेत. मूळ भारतीय वंशाच्या आणि मूळ दक्षिण आफ्रिकेतील नवनेथम 'नवी पिल्लईंना' यंदाचा &lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/nobel&quot;&gt;नोबेल पीस प्राईज (Nobel prize)&lt;/a&gt; म्हणजेच शांततेचा नोबेल जाहीर झाला आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;यंदाच्या शांतता नोबेल पुरस्कासाठी महिलेला सन्मानित करण्यात आले असून आंतरराष्ट्रीय कायद्याच्या अनुषंगाने केलेल्या कार्याचा गौरव म्हणून त्यांच्या नावाची घोषणा करण्यात आली आहे. नोबेल समितीतर्फे शांतता आणि आंतरराष्ट्रीय कायद्याला प्रोत्साहन देण्यासाठी केलेल्या प्रयत्नांबद्दल नवनेथम 'नवी पिल्लईंना' 2026 चा नोबेल पुरस्कार जाहीर करण्यात आलाय.&amp;nbsp;यंदाच्या वर्षी 2026 चा शांततेचा नोबेल पुरस्कार मिळवण्याच्या स्पर्धेत पोप लियो, इंटरनेशनल क्रिमिनल कोर्ट आणि फिलिस्तीनी क्षेत्रातील विशेष रैपोर्टेयर (विशेष प्रतिनिधि) प्रमुख दावेदार होते. यंदाचा 'नोबेल पीस प्राइज' आपल्यालाच मिळायला हवा, असे त्यांनी म्हटले होते. त्यामुळेच, पुरस्काराची घोषणा झाल्यानंतर त्यांनी निवड समितीवर आक्षेप घेतला आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;नवी पिल्लेई यांची कारकीर्द-&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;जन्म: 1941, दक्षिण आफ्रिका.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;कायदे क्षेत्रातील सुरुवात: 1967 मध्ये त्या आपल्या प्रांतात वकिली करणाऱ्या पहिल्या महिलांपैकी एक ठरल्या.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;वर्णभेदाविरोधातील लढा: दक्षिण आफ्रिकेतील वर्णभेदाच्या काळात त्यांनी वर्णभेदविरोधी कार्यकर्त्यांची बाजू मांडली आणि कैद्यांवरील अत्याचारांचे मुद्दे उपस्थित केले.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;रवांडा आंतरराष्ट्रीय फौजदारी न्यायाधिकरण: 1995 मध्ये न्यायाधीश म्हणून नियुक्ती झाली. 1999 ते 2003 या काळात त्यांनी या न्यायाधिकरणाचे अध्यक्षपद भूषवले.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;आंतरराष्ट्रीय फौजदारी न्यायालय: 2003 मध्ये त्या न्यायाधीश म्हणून निवडल्या गेल्या.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;संयुक्त राष्ट्रांच्या मानवाधिकार उच्चायुक्त: 2008 ते 2014 या काळात त्यांनी हे महत्त्वाचे पद सांभाळले.&lt;/p&gt;
&lt;h2 class=&quot;abp-article-title&quot;&gt;रसायनशास्त्राचा नोबेल जाहीर संयुक्त बहुमान&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;जगभरात अत्यंत प्रतिष्ठेच्या मानल्या जाणाऱ्या नोबेल पुरस्कारांची घोषणा सुरू झाली आहे. यातील रसायनशास्त्र विषयातील नोबेल पुरस्काराची घोषणा बुधवारी करण्यात आली. यंदाचा रसायनशास्त्रातील नोबेल पुरस्कार फ्रान्सचे शास्त्रज्ञ हेन्री बी. कागन आणि जपानचे शास्त्रज्ञ केन्सो सोई यांना संयुक्तपणे जाहीर झाला आहे. 'नॉन लिनियर इफेक्ट्स' आणि 'स्व-उत्प्रेरण' या क्षेत्रातील त्यांच्या क्रांतीकारी शोधासाठी रॉयल स्वीडिश अकादमी ऑफ सायन्सेसकडून हा सर्वोच्च बहुमान देण्यात आला आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;हेही वाचा&lt;/h2&gt;
&lt;p class=&quot;abp-article-title&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/world/chemistry-nobel-prize-2026-henri-kagan-kenso-soai-non-linear-effects-autocatalysis-marathi-news-1441604&quot;&gt;रसायनशास्त्राचा नोबेल पुरस्कार जाहीर, हेन्री बी. कागन आणि केन्सो सोई यांना संयुक्त बहुमान&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/09/9a242ce06844e82ece213784a7d5b7b817915385366421002_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[USA : अमेरिकनं भारताच्या टीसीएस,एचसीएल, विप्रोला PERM मधून वगळलं, पर्मनंट लेबर सर्टिफिकेशन प्रोग्राम नेमका काय?]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/world/america-government-suspend-tcs-wipro-hcl-infosys-and-other-companies-from-perm-marathi-news-1441742</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/world/america-government-suspend-tcs-wipro-hcl-infosys-and-other-companies-from-perm-marathi-news-1441742#respond</comments><pubDate>Fri, 9 Oct 2026 00:14:08 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ युवराज जाधव ]]></dc:creator><category><![CDATA[ विश्व ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/world/america-government-suspend-tcs-wipro-hcl-infosys-and-other-companies-from-perm-marathi-news-1441742</guid><description><![CDATA[&lt;p&gt;&lt;strong&gt;न्यूयॉर्क :&lt;/strong&gt; अमेरिकन सरकारनं भारतीय आयटी कंपन्यांवर मोठी कारवाई केली आहे. पर्मनंट लेबर सर्टिफिकेशन कार्यक्रमातून दिग्गज आयटी कंपन्यांना निलंबित करण्यात आलं आहे. अमेरिकन प्रशासनानं कथित फसवणुकीचा दावा करत विदेशी कामगार अमेरिकन कर्मचाऱ्यांच्या नोकऱ्यांच्या जागी आमच्या देशात नोकरी मिळवत असल्याचं म्हटलं आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;अमेरिकेच्या कामगार विभागाचे सचिव कीथ सॉन्डरलिंग यांनी जगातील काही मोठ्या कंपन्यांना पर्मनंट लेबर सर्टिफिकेशन प्रोग्राममधून निलंबित करत असल्याची घोषणा करतोय असं म्हटलं. यामध्ये त्यांनी कॉग्नीझंट,इन्फोसिस, टीसीएस, विप्रो, एचसीएल आणि कॅपजेमिनी या कंपन्यांचा समावेश असल्याचं सांगितलं. अमेरिकन सरकारच्या या निर्णयानं ज्या भारतीय आयटी अभियंत्यांची अमेरिकेत नोकरी करण्याची इच्छा आहे, त्यांना धक्का बसणार आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;पर्मनंट लेबर सर्टिफिकेशन प्रोग्रॅमला अमेरिकेत PERM (प्रोग्रॅम इलेक्ट्रॉनिक रिव्यू मॅनेजमेंट)असं देखील म्हटलं जातं. या तरतुदीचा वापर करुन अमेरिकन कंपन्या विदेशातील कर्मचाऱ्यांना अमेरिकेत कायमस्वरुपी स्थायिक होण्याची द्यायच्या. भारतीय आयटी कंपन्या देखील त्या कार्यक्रमावर अवलंबून होत्या. &amp;nbsp;कीथ सॉन्डरलिंग यांनीस्पष्ट केले की या कंपन्यांशी संबंधित नवीन PERM अर्ज स्वीकारले जाणार नाहीत आणि प्रलंबित अर्जांवरही प्रक्रिया केली जाणार नाही.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;PERM म्हणजे नेमकं काय?&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;PERM हा अमेरिकेच्या employment-based Green Card प्रक्रियेतील महत्त्वाचा टप्पा आहे. कंपनीला परदेशी कर्मचाऱ्याला कायमस्वरूपी नोकरीसाठी स्पॉन्सर करण्यापूर्वी त्या पदासाठी पात्र, इच्छुक आणि उपलब्ध अमेरिकन कामगार उपलब्ध नाहीत, हे सिद्ध करण्याची प्रक्रिया PERM अंतर्गत होते. त्यामुळे या कंपन्यांमध्ये काम करणाऱ्या काही H-1B कर्मचाऱ्यांच्या Green Card प्रक्रियेला विलंब होऊ शकतो, विशेषतः ज्यांचा PERM अर्ज अद्याप प्रलंबित आहे किंवा ज्यांना आता PERM सुरू करायचा होता.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;महत्त्वाची बाब अशी की या निर्णयामुळं या कंपन्यांचे H-1B व्हिसा रद्द झाले आहेत, असा अर्थ नाही. हा विशेषतः PERM/Green Card प्रक्रियेवर परिणाम करणारा निर्णय आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;आणखी एक महत्त्वाची बाब म्हणजे अमेरिकन प्रशासनाने हा निर्णय visa-system abuse, alleged fraud आणि American workers च्या नोकऱ्यांवर होणारा परिणाम या आरोपांच्या पार्श्वभूमीवर घेतल्याचे सांगितले आहे. हे प्रशासनाचे आरोप/दावे आहेत; संबंधित कंपन्यांची स्वतंत्र बाजू आणि पुढील कायदेशीर घडामोडी वेगळ्या आहेत.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;विदेशी कर्मचाऱ्यांचा भार अमेरिकन अर्थव्यवस्थेवरुन कमी करण्याच्या डोनाल्ड ट्रम्प यांच्या धोरणाचा भाग म्हणून याकडे पाहिलं जातंय. आयटी सेवा आणि तंत्रज्ञान कंपन्या ज्या विदेशी कर्मचाऱ्यांवर अवलंबून आहेत, त्याची कसून चौकशी केली जात आहे. अमेरिकन व्यावसायिकांनी जगातील सर्वाधिक कौशल्य असलेल्या अमेरिकन कामगारांकडे पाहावं असं कीथ साँडरलिंग म्हणाले. 2009 नंतर कायमस्वरुपी स्थायिक होण्यासाठी 30 लाख विदेशी अर्ज आले, त्यापैकी 2 लाख 30 हजार एचवन बी व्हिसा आणि 1 लाख पर्मनंट लेबर सर्टिफिकेशन देण्यात आली म्हणजे अमेरिकन &amp;nbsp;कामगारांच्या हजारो नोकऱ्या हिरावल्या गेल्या, असं साँडरलिंग म्हणाले.&amp;nbsp;&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;दरम्यान, अमेरिकेनं गेल्या महिन्यात कॉग्निझंटला या कार्यक्रमातून निलंबित करत असल्याची घोषणा केली होती. मात्र, कॉग्निझंटवरील नेमक्या आरोपांची माहिती दिली नव्हती.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/09/565c281263a7e0b7bd002bfcb417a9b41791485000801989_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Donald Trump : भारताच्या IT कंपन्यांवर अमेरिकेचा सर्जिकल स्ट्राईक,  TCS, Wipro, Infosys, Cognizant सह बड्या कंपन्या पर्मनंट लेबर सर्टिफिकेट कार्यक्रमातून आऊट !]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/world/us-has-suspended-indian-it-firms-cognizant-tcs-wipro-hcl-from-green-card-filings-check-reasons-1441739</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/world/us-has-suspended-indian-it-firms-cognizant-tcs-wipro-hcl-from-green-card-filings-check-reasons-1441739#respond</comments><pubDate>Thu, 8 Oct 2026 23:13:40 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ युवराज जाधव ]]></dc:creator><category><![CDATA[ विश्व ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/world/us-has-suspended-indian-it-firms-cognizant-tcs-wipro-hcl-from-green-card-filings-check-reasons-1441739</guid><description><![CDATA[&lt;p&gt;&lt;strong&gt;US Labour Department न्यूयॉर्क :&lt;/strong&gt; अमेरिकेच्या परमनंट लेबर सर्टिफिकेशन (PERM) कार्यक्रमाबाबत अमेरिकेच्या कामगार विभागाने मोठा निर्णय घेतला आहे. Infosys, Tata Consultancy Services (TCS), Wipro, HCL Technologies, Cognizant आणि Capgemini या मोठ्या IT कंपन्यांना या कार्यक्रमातून निलंबित करण्यात आल्याची माहिती अमेरिकेचे कामगार मंत्री कीथ सॉन्डरलिंग यांनी दिली आहे. याशिवाय Microsoft आणि Adobe यांनाही PERM कार्यक्रमातून निलंबित करण्यात आल्याचे सॉन्डरलिंग यांनी सांगितले. या दोन्ही कंपन्यांविरोधात सुरू असलेल्या अनेक फेडरल तपासांचा या निर्णयाशी संबंध असल्याचे त्यांनी नमूद केले.&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;IT कंपन्यांवर अमेरिकेची कारवाई&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;अमेरिकेचे कामगार मंत्री कीथ सॉन्डरलिंग यांनी सोशल मीडिया प्लॅटफॉर्म X वर केलेल्या पोस्टमध्ये या निर्णयाची माहिती दिली. त्यांच्या म्हणण्यानुसार, अमेरिकेतील कामगारांच्या हिताचे संरक्षण आणि व्हिसा प्रक्रियेतील कथित गैरवापराला आळा घालण्यासाठी हे पाऊल उचलण्यात आले आहे. सॉन्डरलिंग यांनी Cognizant, Infosys, TCS, Wipro, HCL Technologies आणि Capgemini या IT आउटसोर्सिंग कंपन्यांचा विशेष उल्लेख केला.&lt;/p&gt;
&lt;h3&gt;Microsoft वरही गंभीर आरोप&lt;/h3&gt;
&lt;p&gt;सॉन्डरलिंग यांनी Microsoft वरही टीका केली. त्यांच्या दाव्यानुसार, 2025 मध्ये Microsoft ने सुमारे 6 हजार अमेरिकन कर्मचाऱ्यांना नोकरीवरून कमी केले. त्याचवेळी काही पदांसाठी पात्र अमेरिकन कर्मचारी उपलब्ध नसल्याचे कंपनीकडून यापूर्वी सांगण्यात आल्याचा त्यांनी उल्लेख केला.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Microsoft कडून या प्रकरणी काय भूमिका मांडली जाते, याकडे आता लक्ष लागले आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h3&gt;PERM म्हणजे काय?&lt;/h3&gt;
&lt;p&gt;Permanent Labor Certification Program (PERM) ही अमेरिकेतील अशी प्रक्रिया आहे, ज्याद्वारे काही नियोक्ते परदेशी नागरिकाला कायमस्वरूपी नोकरीसाठी प्रायोजित करण्यापूर्वी संबंधित पदासाठी पात्र अमेरिकन कर्मचारी उपलब्ध आहे का, याची प्रक्रिया पूर्ण करतात. अमेरिकेच्या कामगार विभागाच्या निर्णयामुळे भारतीय IT कंपन्यांसह अमेरिकेत मोठ्या प्रमाणावर कर्मचारी नियुक्त करणाऱ्या कंपन्यांवर याचा परिणाम होण्याची शक्यता आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h3&gt;अमेरिकन कामगारांच्या संरक्षणाचा दावा&lt;/h3&gt;
&lt;p&gt;सॉन्डरलिंग यांनी या निर्णयाला अमेरिकन कामगारांच्या हितासाठी महत्त्वाचे पाऊल असल्याचे म्हटले आहे. व्हिसा प्रक्रियेचा कथित गैरवापर थांबवणे आणि अमेरिकन नागरिकांच्या रोजगाराच्या संधींचे संरक्षण करणे हा या कारवाईमागील उद्देश असल्याचे त्यांनी स्पष्ट&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;दरम्यान, अमेरिकेचे कामगार सचिव कीथ ई. सॉन्डरलिंग म्हणाले की &amp;ldquo;आज, राष्ट्राध्यक्ष डोनाल्ड ट्रम्प, उपराष्ट्राध्यक्ष आणि टास्क फोर्सच्या प्रयत्नांमुळे आम्ही या समस्येच्या मुळावरच घाव घालत आहोत. जगातील काही मोठ्या IT आउटसोर्सिंग कंपन्यांना Permanent Labour Certification Programme मधून मी निलंबित करत आहे. यामध्ये Cognizant, Infosys, Tata, Wipro, HCL आणि Capgemini यांचा समावेश आहे. तसेच, अनेक सक्रिय फेडरल तपासांच्या पार्श्वभूमीवर Microsoft आणि Adobe यांनाही या कार्यक्रमातून निलंबित करण्यात येत आहे. या कंपन्यांशी संबंधित Permanent Labour Certification अर्ज आम्ही यापुढे स्वीकारणार नाही, तसेच प्रलंबित अर्जांवरही प्रक्रिया केली जाणार नाही.&amp;rdquo;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;iframe title=&quot;YouTube video player&quot; src=&quot;https://www.youtube.com/embed/a5B0FhXuLoY?si=Kipww89B0XnbMcBO&quot; width=&quot;560&quot; height=&quot;315&quot; frameborder=&quot;0&quot; allowfullscreen=&quot;allowfullscreen&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/08/ff85d942797e9be6a14c614865b367471791480842015989_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[400 वर्ष जगणारा मासा, 150 वर्षानंतर देतो पिलांना जन्म, तब्बल 10 वर्ष पिलांना वाढवतो पोटात, नेमका कुठे आढळतो हा मासा? ]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/world/greenland-shark-fish-news-let-us-look-at-detailed-information-about-the-greenland-shark-the-longest-living-creature-on-earth-1441735</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/world/greenland-shark-fish-news-let-us-look-at-detailed-information-about-the-greenland-shark-the-longest-living-creature-on-earth-1441735#respond</comments><pubDate>Thu, 8 Oct 2026 22:42:23 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ गणेश लटके ]]></dc:creator><category><![CDATA[ विश्व ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/world/greenland-shark-fish-news-let-us-look-at-detailed-information-about-the-greenland-shark-the-longest-living-creature-on-earth-1441735</guid><description><![CDATA[&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Fish News : &amp;nbsp;&lt;/strong&gt;जगात एक असा शार्क मासा आहे की, ज्याला पृथ्वीवरील सर्वात जास्त काळ जगणारा पृष्ठवंशीय प्राणी मानले जाते. हा शार्क 400 वर्षांपेक्षा जास्त काळ जगू शकतो. केवळ त्याचे वयच आश्चर्यकारक नाही. तो सुमारे 150 वर्षांचा झाल्यावर प्रजननासाठी तयार होतो. असे मानले जाते की त्याच्या पिलांना जन्म देण्यासाठी 10 वर्षांपेक्षा जास्त काळ लागू शकतो. ग्रीनलँड शार्क असं या माशाचे नाव आहे. तो ग्रीनलँड, उत्तर कॅनडा आणि युरोपच्या आसपासच्या थंड पाण्यात आढळतो.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;ग्रीनलँड शार्क जगातील सर्वाधिक काळ जगणाऱ्या पृष्ठवंशीय प्राण्यांपैकी एक&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;ग्रीनलँड शार्क हा काही सामान्य मासा नाही. तो जगातील सर्वाधिक काळ जगणाऱ्या पृष्ठवंशीय प्राण्यांपैकी एक आहे. शास्त्रज्ञांच्या अंदाजानुसार त्याचे आयुष्य 400 वर्षांपेक्षा जास्त असू शकते. त्याचे जीवनचक्र देखील अत्यंत मंद आहे. मादी ग्रीनलँड शार्क अंदाजे 150 वर्षांच्या वयात लैंगिकदृष्ट्या प्रौढ होतात. म्हणजे, ज्या वयात माणसाने अनेक पिढ्या पाहिलेल्या असतात, त्या वयात ही शार्क पहिल्यांदाच आई बनण्यास तयार आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;पण आता, या अत्यंत दुर्मिळ आणि हळू वाढणाऱ्या शार्कला मोठ्या संख्येने मारण्याची मागणी होत आहे. एका वृत्तानुसार, ग्रीनलँडमधील काही मच्छीमार या शार्कबद्दल इतके चिंतेत आहेत की ते अंदाजे 1000 शार्क मारण्याची मागणी करत आहेत. एका क्षणी, प्रत्येक शार्कच्या हृदयासाठी पैसे देण्याचा प्रस्तावही मांडण्यात आला होता.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;मच्छीमारांना हे शार्क का मारायचे आहेत?&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;ही संपूर्ण घटना ग्रीनलँडच्या पश्चिम किनाऱ्यावर असलेल्या अवन्नाटा नगरपालिकेत घडली. स्थानिक मच्छीमारांनी तक्रार केली की ग्रीनलँड शार्क त्यांच्या मासेमारीच्या जाळ्यात आणि गळांमध्ये अडकत होते. यामुळे त्यांच्या महागड्या मासेमारीच्या साधनांचे नुकसान होते. 27 वर्षीय मच्छीमार हेन्रिक जेन्सेन यांनी सांगितले की, या वर्षीच त्यांचे जवळपास 6000 गळ गहाळ झाले आहेत. काही दिवसांत, हे नुकसान इतके गंभीर असते की त्यासाठी त्यांना 30 हजार डॅनिश क्रोनर, म्हणजेच सुमारे 4500 अमेरिकन डॉलर्सचा फटका बसू शकतो. मच्छीमारांचे म्हणणे आहे की, जर हा ट्रेंड असाच चालू राहिला, तर त्याचा थेट परिणाम त्यांच्या कमाईवर होईल. या चिंतेच्या पार्श्वभूमीवर, अवन्नाटा नगरपालिकेने या वर्षी फेब्रुवारीमध्ये ग्रीनलँड शार्कची कत्तल करण्याच्या योजनेला मंजुरी दिली.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;प्रत्येक शार्कच्या हृदयासाठी 45 डॉलर&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;या प्रस्तावानुसार अंदाजे 1000 ग्रीनलँड शार्कची कत्तल करण्याची तरतूद होती. प्रत्येक शार्कचे हृदय अंदाजे 45 डॉलरला देऊ केले होते. स्थानिक प्रशासनाने असा युक्तिवाद केला की, मच्छीमारांचे उत्पन्न आणि त्यांची पकड यांचे संरक्षण करणे आवश्यक आहे, जेणेकरून ते येणाऱ्या पिढ्यांसाठी त्यांची पारंपरिक अन्नप्रणाली चालू ठेवू शकतील. या योजनेची बातमी समोर येताच, तीव्र विरोध सुरू झाला.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;iframe title=&quot;YouTube video player&quot; src=&quot;https://www.youtube.com/embed/a5B0FhXuLoY?si=gISJGUm4aAANdN78&quot; width=&quot;560&quot; height=&quot;315&quot; frameborder=&quot;0&quot; allowfullscreen=&quot;allowfullscreen&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/08/3695f073ea03cd380ce3f95a006e0d851791479536419339_original.png" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Nobel Prize Chemistry 2026 : रसायनशास्त्राचा नोबेल पुरस्कार जाहीर, हेन्री बी. कागन आणि केन्सो सोई यांना संयुक्त बहुमान]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/world/chemistry-nobel-prize-2026-henri-kagan-kenso-soai-non-linear-effects-autocatalysis-marathi-news-1441604</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/world/chemistry-nobel-prize-2026-henri-kagan-kenso-soai-non-linear-effects-autocatalysis-marathi-news-1441604#respond</comments><pubDate>Wed, 7 Oct 2026 16:22:28 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ एबीपी माझा ब्युरो ]]></dc:creator><category><![CDATA[ विश्व ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/world/chemistry-nobel-prize-2026-henri-kagan-kenso-soai-non-linear-effects-autocatalysis-marathi-news-1441604</guid><description><![CDATA[&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;&lt;a title=&quot;मुंबई&quot; href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/mumbai&quot; data-type=&quot;interlinkingkeywords&quot;&gt;मुंबई&lt;/a&gt;&lt;/strong&gt; : जगभरात अत्यंत प्रतिष्ठेच्या मानल्या जाणाऱ्या नोबेल पुरस्कारांची (Nobel Prize 2026) घोषणा सुरू झाली आहे. यातील रसायनशास्त्र (Chemistry) विषयातील नोबेल पुरस्काराची घोषणा बुधवारी करण्यात आली. यंदाचा रसायनशास्त्रातील नोबेल पुरस्कार फ्रान्सचे शास्त्रज्ञ हेन्री बी. कागन (Henri B. Kagan) आणि जपानचे शास्त्रज्ञ केन्सो सोई (Kenso Soai) यांना संयुक्तपणे जाहीर झाला आहे. 'नॉन लिनियर इफेक्ट्स' (Non-linear effects in asymmetric organic synthesis) आणि 'स्व-उत्प्रेरण' (Autocatalysis) या क्षेत्रातील त्यांच्या क्रांतीकारी शोधासाठी रॉयल स्वीडिश अकादमी ऑफ सायन्सेसकडून हा सर्वोच्च बहुमान देण्यात आला आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Nobel Committee Statement : 'रसायनशास्त्रातील 100 वर्षे जुने रहस्य उलगडले'&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;नोबेल रसायन समितीचे अध्यक्ष हेनर लिंके यांनी या शोधाचे महत्त्व सांगताना सांगितले की, &quot;हेन्री कागन आणि केन्सो सोई यांनी रसायनशास्त्रातील सुमारे एक शतकापेक्षा अधिक काळ प्रलंबित असलेले मोठे रहस्य उलगडले आहे. निसर्गात किंवा रासायनिक प्रक्रियेत 'समरूपता' (Symmetry) स्वतःहून कशी निर्माण होऊ शकते, याचा अचूक शोध त्यांनी लावला आहे.&quot;&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;त्यांनी विकसित केलेल्या रासायनिक अभिक्रिया अत्यंत अद्भुत आणि विज्ञान जगताला नवी दिशा देणाऱ्या आहेत, असेही नोबेल समितीने स्पष्ट केले.&lt;/p&gt;
&lt;blockquote class=&quot;twitter-tweet&quot;&gt;
&lt;p dir=&quot;ltr&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;BREAKING NEWS The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the 2026 #NobelPrize in Chemistry to Henri B. Kagan and Kenso Soai &amp;ldquo;for the discovery of non-linear effects and autocatalysis in asymmetric organic synthesis.&amp;rdquo; https://t.co/nH090ql1Xc&lt;/p&gt;
&amp;mdash; The Nobel Prize (@NobelPrize) &lt;a href=&quot;https://x.com/NobelPrize/status/2107769910742987075?ref_src=twsrc%5Etfw&quot;&gt;October 7, 2026&lt;/a&gt;&lt;/blockquote&gt;
&lt;p&gt;
&lt;script src=&quot;https://platform.x.com/widgets.js&quot; async=&quot;&quot; charset=&quot;utf-8&quot;&gt;&lt;/script&gt;
&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Henri B Kagan And Kenso Soai &amp;nbsp;Profile : कोणत्या देशाचे आहेत हे दोन्ही शास्त्रज्ञ?&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;या पुरस्कारातील विजेते हेन्री बी. कागन हे मूळचे फ्रान्सचे असून ते 'युनिव्हर्सिटी पेरिस-सुड' (Universit&amp;eacute; Paris Sud) शी संबंधित आहेत. तर दुसरे विजेते केन्सो सोई हे जपानचे 95 वर्षीय ज्येष्ठ शास्त्रज्ञ असून ते 'टोकियो युनिव्हर्सिटी ऑफ सायन्स' (Tokyo University of Science) येथे कार्यरत आहेत. या पुरस्काराचे स्वरूप 12 दशलक्ष स्वीडिश क्रोनर (सुमारे 10 कोटी रुपये) आणि सुवर्णपदक असे असून, ही रक्कम या दोन्ही शास्त्रज्ञांमध्ये समान वाटून दिली जाणार आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Nobel Prize Schedule 2026 : नोबेल पुरस्कारांचे वेळापत्रक&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;यंदाच्या नोबेल पुरस्कारांची सुरुवात वैद्यकशास्त्राने (Medicine) झाली, ज्यामध्ये मेंदूचे कार्य समजून घेण्याच्या तंत्रज्ञानासाठी तीन शास्त्रज्ञांना पुरस्कार मिळाला. मंगळवारी भौतिकशास्त्राचा (Physics) पुरस्कार न्युट्रिनोच्या शोधासाठी देण्यात आला.&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;बुधवारी रसायनशास्त्राची घोषणा झाल्यानंतर आता गुरुवारी साहित्यातील (Literature) नोबेल, शुक्रवारी शांततेचा (Peace) नोबेल आणि आगामी सोमवारी अर्थशास्त्रातील (Economics) नोबेल पुरस्कारांची घोषणा केली जाणार आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;ही बातमी वाचा:&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;ul&gt;
&lt;li style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/world/who-is-hamam-alhamami-omani-fly-dubai-co-pilot-attack-indian-captain-smit-machchhar-dubai-tel-aviv-flight-israel-crash-plot-marathi-news-1441102&quot;&gt;&lt;strong&gt;Who is Hamam Al-Hamami: कॅप्टन स्मित मच्छार यांच्यावर हल्ला करणारा हमाम अलहमामी कोण? इस्रायलमध्ये विमान क्रॅश करण्याचा होता प्लॅन&lt;/strong&gt;&lt;/a&gt;&lt;/li&gt;
&lt;/ul&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/07/38acdf9fae8f68564d774f173f97d09c179137030421993_original.png" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Maharashtra Govinda In Spain: महाराष्ट्राच्या गोविंदांनी स्पेनमध्ये फडकावला महाराष्ट्राच्या संस्कृतीचा झेंडा, PHOTO]]></title><link>https://marathi.abplive.com/photo-gallery/news/maharashtra-maharashtra-govinda-in-spain-photo-purvesh-sarnaik-jai-jawan-govinda-pathak-1441388</link><comments>https://marathi.abplive.com/photo-gallery/news/maharashtra-maharashtra-govinda-in-spain-photo-purvesh-sarnaik-jai-jawan-govinda-pathak-1441388#respond</comments><pubDate>Tue, 6 Oct 2026 06:36:16 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ अक्षय भाटकर, एबीपी माझा ]]></dc:creator><category><![CDATA[ महाराष्ट्र ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/photo-gallery/news/maharashtra-maharashtra-govinda-in-spain-photo-purvesh-sarnaik-jai-jawan-govinda-pathak-1441388</guid><description><![CDATA[Maharashtra Govinda In Spain: महाराष्ट्राच्या गोविंदांनी स्पेनमध्ये फडकावला महाराष्ट्राच्या संस्कृतीचा झेंडा, PHOTO]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/06/2b2c98e896360147ee263e689bc96b6f1791248764877987_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Fly dubai Incident Marathi News: ‘मला नमाज पठण करायचंय...’ को-पायलटने सांगितलं अन् काही मिनिटांतच कॉकपिटमध्ये हल्ला; कॅप्टन स्मित मच्छार यांनी सांगितले 'ते' भयावह क्षण]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/world/fly-dubai-incident-marathi-news-pilot-smit-machhar-told-about-cockpit-attack-says-omani-co-pilot-want-to-pray-and-hit-from-behind-1441182</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/world/fly-dubai-incident-marathi-news-pilot-smit-machhar-told-about-cockpit-attack-says-omani-co-pilot-want-to-pray-and-hit-from-behind-1441182#respond</comments><pubDate>Sun, 4 Oct 2026 08:25:19 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ जयदीप मेढे ]]></dc:creator><category><![CDATA[ विश्व ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/world/fly-dubai-incident-marathi-news-pilot-smit-machhar-told-about-cockpit-attack-says-omani-co-pilot-want-to-pray-and-hit-from-behind-1441182</guid><description><![CDATA[&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Fly dubai Incident Marathi News:&lt;/strong&gt; &quot;मला नमाज पठण करायचे आहे,&quot; असे सांगून अचानक कॉकपिटमध्ये (Cockpit) कुऱ्हाडीने हल्ला करणाऱ्या को-पायलटचा कट फ्लाय दुबईच्या (Fly dubai) धाडसी भारतीय पायलटने प्राणांची बाजी लावून उधळून लावला. फ्लाय दुबईचे भारतीय कॅप्टन स्मित मच्छार (Smit machchhar) यांनी अबू धाबी येथील रुग्णालयातून (Hospital) इस्रायलचे (Israel) पंतप्रधान बेंजामिन नेतन्याहू (Benjamin Netanyahu) यांच्याशी व्हिडिओ कॉलवर (Video Call) बोलताना 30 सप्टेंबर रोजी विमानात घडलेल्या त्या भयावह प्रसंगाची आपबिती सांगितली.&lt;/p&gt;
&lt;h3 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Fly dubai Incident Marathi News: नमाज पठणाच्या बहाण्याने मागून हल्ला&lt;/strong&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;कॅप्टन स्मित मच्छार यांनी दिलेल्या माहितीनुसार, विमानाचे उड्डाण अत्यंत सामान्य पद्धतीने सुरू होते. अचानक ओमानच्या को-पायलटने प्रार्थना (नमाज) करण्याची इच्छा व्यक्त केली. स्थानिक लोकांमध्ये ही सामान्य गोष्ट असल्याने कॅप्टन मच्छार यांनी आदरांजली म्हणून मान दुसरीकडे वळवून समोर पाहायला सुरुवात केली. मात्र, अवघ्या 4-5 मिनिटांतच को-पायलटने पाठीमागून त्यांच्या डोक्यावर कुऱ्हाडीने जोरदार वार केला. सुरुवातीला विमानात काही तांत्रिक बिघाड झाल्याचे मच्छार यांना वाटले, परंतु एकामागोमाग एक होणाऱ्या हल्ल्यांमुळे को-पायलटच जीवघेणा हल्ला करत असल्याचे त्यांच्या लक्षात आले.&lt;/p&gt;
&lt;h3 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Fly dubai Incident Marathi News: अतिवेगाने खाली येत होते विमान&lt;/strong&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;हल्ल्यामुळे रक्ताच्या थारोळ्यात पडलेल्या कॅप्टन मच्छार यांची दृष्टी धूसर झाली होती. त्याच वेळी विमान अतिशय वेगाने खाली जात असल्याचे त्यांना जाणवले. फ्लाईट रडारच्या माहितीनुसार, अवघ्या 2 मिनिटांत हे विमान 17,000 फुटांपेक्षा जास्त खाली आले होते. विमानातून प्रवाशांच्या किंचाळण्याचा आणि हवेचा प्रचंड आवाज येत होता.&lt;/p&gt;
&lt;h3 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Fly dubai Incident Marathi News: शेवटची संधी अन् 174 प्रवाशांचे वाचले प्राण&lt;/strong&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;कॉकपिटच्या जमिनीवर पडलेले असतानाच कॅप्टन मच्छार यांना जाणीव झाली की, विमान दुर्घटनेपासून वाचवण्याची हीच शेवटची संधी आहे. त्यांनी संपूर्ण ताकद पणाला लावून कॉकपिटचा बंद असलेला दरवाजा आतून उघडला. दरवाजा उघडताच बाहेर वाट पाहणाऱ्या प्रवाशांनी आणि कर्मचाऱ्यांनी तत्परता दाखवत कॉकपिटमध्ये प्रवेश केला अन् माथेफिरू को-पायलटला ताब्यात घेतले. विमानाचे इमर्जन्सी लँडिंग सौदी अरेबियातील तबुक येथे करण्यात आले.&lt;/p&gt;
&lt;h3 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Fly dubai Incident Marathi News: पंतप्रधान मोदी अन् नेतन्याहूंकडून कौतुक&lt;/strong&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;इस्रायलचे पंतप्रधान बेंजामिन नेतन्याहू यांनी कॅप्टन स्मित मच्छार यांच्या अतुलनीय शौर्याचे कौतुक करत त्यांना भारत, इस्रायल आणि जगाचा हिरो असे संबोधले. तसेच इस्रायलच्या आगामी स्वातंत्र्यदिन सोहळ्यात मशाल प्रज्वलित करण्यासाठी आमंत्रित केले आहे. याआधी पंतप्रधान नरेंद्र मोदी (&lt;a title=&quot;PM Narendra Modi&quot; href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/pm-narendra-modi&quot; data-type=&quot;interlinkingkeywords&quot;&gt;PM Narendra Modi&lt;/a&gt;) यांनीही फोनवरून मच्छार यांच्या प्रकृतीची विचारपूस करत त्यांच्या धैर्याचे कौतुक केले होते.&lt;/p&gt;
&lt;h3 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;राज्य आणि देश-विदेशातील महत्त्वाच्या बातम्या; पाहा व्हिडीओ&lt;/strong&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;iframe title=&quot;YouTube video player&quot; src=&quot;https://www.youtube.com/embed/a5B0FhXuLoY?si=MsmZ4Ga56splxC0K&quot; width=&quot;560&quot; height=&quot;315&quot; frameborder=&quot;0&quot; allowfullscreen=&quot;allowfullscreen&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;आणखी वाचा&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;abp-article-title&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/world/fly-dubai-incident-marathi-news-details-emerge-about-the-co-pilot-who-attacked-captain-smith-machchhar-name-revealed-after-three-days-1441060&quot;&gt;Fly dubai Incident Marathi News: ओमानमध्ये बंदी, बॅगमध्ये फ्री पॅलेस्टाईनच्या चिठ्ठ्या...कॅप्टन स्मिथवर हल्ला करणाऱ्या सह-वैमानिकाबाबत हादरवणारी माहिती, 3 दिवसांनी नाव उघड&lt;/a&gt;&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/04/9f6d0650529d0875a7c8aa939c7895e31791082426055923_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Ind vs Pak Jay Shah Asian Games 2026: पाकिस्तानला लोळवलं, भारताने सुवर्णपदक जिंकले; मेडल देण्यासाठी जय शाह पोहोचले अन्...]]></title><link>https://marathi.abplive.com/photo-gallery/sports/ind-vs-pak-jay-shah-india-win-gold-medal-in-asian-games-2026-abhishek-sharma-vaibhav-sooryavanshi-photo-1441120</link><comments>https://marathi.abplive.com/photo-gallery/sports/ind-vs-pak-jay-shah-india-win-gold-medal-in-asian-games-2026-abhishek-sharma-vaibhav-sooryavanshi-photo-1441120#respond</comments><pubDate>Sat, 3 Oct 2026 14:52:51 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ मुकेश चव्हाण ]]></dc:creator><category><![CDATA[ क्रीडा ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/photo-gallery/sports/ind-vs-pak-jay-shah-india-win-gold-medal-in-asian-games-2026-abhishek-sharma-vaibhav-sooryavanshi-photo-1441120</guid><description><![CDATA[Ind vs Pak Jay Shah Asian Games 2026: पाकिस्तानला लोळवलं, भारताने सुवर्णपदक जिंकले; मेडल देण्यासाठी जय शाह पोहोचले अन्...]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/03/bf32d0e751940263d9b97e007b69722a1791019361321987_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Who is Hamam Al-Hamami: कॅप्टन स्मित मच्छार यांच्यावर हल्ला करणारा हमाम अलहमामी कोण? इस्रायलमध्ये विमान क्रॅश करण्याचा होता प्लॅन]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/world/who-is-hamam-alhamami-omani-fly-dubai-co-pilot-attack-indian-captain-smit-machchhar-dubai-tel-aviv-flight-israel-crash-plot-marathi-news-1441102</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/world/who-is-hamam-alhamami-omani-fly-dubai-co-pilot-attack-indian-captain-smit-machchhar-dubai-tel-aviv-flight-israel-crash-plot-marathi-news-1441102#respond</comments><pubDate>Sat, 3 Oct 2026 12:53:34 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ अनिरुद्ध जोशी ]]></dc:creator><category><![CDATA[ विश्व ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/world/who-is-hamam-alhamami-omani-fly-dubai-co-pilot-attack-indian-captain-smit-machchhar-dubai-tel-aviv-flight-israel-crash-plot-marathi-news-1441102</guid><description><![CDATA[&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Who is Hamam Al-Hamami:&lt;/strong&gt; दुबईहून (Dubai) इस्रायलला (Israel) जाणाऱ्या विमानात एक अत्यंत धक्कादायक आणि थरारक प्रकार समोर आला आहे. उड्डाणादरम्यान विमानाचा ओमानी को-पायलट हमाम अलहमामी (Hamam Al-Hamami) याने भारतीय वंशाचे कॅप्टन स्मित मच्छार (Captain Smit Machhar) यांच्यावर अचानक प्राणघातक हल्ला केला. कॉकपिटवर ताबा मिळवून हे विमान थेट इस्रायलमध्ये क्रॅश (Plane Crash) करण्याचा त्याचा कट होता, असा खळबळजनक खुलासा तपास अहवालांमधून समोर आला आहे. या घटनेनंतर या ओमानी को-पायलटची पार्श्वभूमी आणि त्याचे कट्टरपंथी कनेक्शन उघडकीस आले आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h3 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Who is Hamam Al-Hamami: कोण आहे हमाम अलहमामी?&lt;/strong&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;29 वर्षांचा हमाम अलहमामी हा ओमानचा (Oman) नागरिक आहे. त्याचा जन्म संयुक्त अरब अमिरातीमध्ये (UAE) झाला असून, त्याचे वडील ओमानी आणि आई सीरियन आहे. त्याने आयुष्यातील मोठा काळ ओमानबाहेर, विशेषतः सीरियामध्ये घालवला होता. अलहमामी याने फ्लायदुबई एयरलाइन्ससोबत अवघे 8 महिने काम केले होते. यापूर्वी त्याने रॉयल एयर मोरोक्को सोबतही काम केले आहे. 'यरुशलम' या इस्रायली वृत्तसंस्थेनुसार, त्याच्याकडे ओमानशिवाय इतर कोणत्याही देशाचे नागरिकत्व नाही.&lt;/p&gt;
&lt;h3 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Who is Hamam Al-Hamami: सीरियात असताना अल कायदाच्या विचारांचा प्रभाव&lt;/strong&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;एका रिपोर्टनुसार, सीरियात राहत असताना हमाम अलहमामीचा कल इस्लामिक कट्टरपंथी विचारांकडे वाढला. तो अल कायदाच्या विचारसरणीने प्रभावित झाला होता आणि या संपर्कात येण्यासाठी तो अनेक धार्मिक नेत्यांनाही भेटला होता. त्याच्याकडून मिळालेल्या साहित्यामध्ये 'फ्री-पॅलेस्टाईन' समूहाचे पॅम्पलेट्स आणि पॅलेस्टाईन समर्थक मजकूर आढळला आहे. तो सोशल मीडियावरही इस्रायलविरोधात विखारी प्रचार करत असे.&lt;/p&gt;
&lt;h3 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Who is Hamam Al-Hamami: ओमानमध्ये आधीच होता बॅन, तरीही फ्लायदुबईत नोकरी&lt;/strong&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'वॉल स्ट्रीट जर्नल'च्या अहवालानुसार, कट्टरपंथी विचारांमुळे ओमानच्या नॅशनल एयरलाइन्सने हमाम अलहमामीला विमान उडवण्यापासून बंदी घातली होती. त्यानंतर त्याला दुसऱ्या विभागात काम देण्यात आले होते. असे असतानाही तो युएईच्या 'फ्लायदुबई' एयरलाइन्समध्ये पायलट म्हणून नोकरी मिळवण्यात कसा यशस्वी ठरला, यावर आता गंभीर प्रश्न उपस्थित केले जात आहेत. तसेच ओमान आणि इस्राईलमध्ये कोणतेही राजनैतिक संबंध नसताना त्याला तेल अवीव्हला जाणाऱ्या विमानाचे उड्डाण करण्याची परवानगी कशी मिळाली, याचीही चौकशी सुरू आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h3 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Hamam Al-Hamami: विमान इस्रायलमध्ये क्रॅश करण्याचा होता हेतू&amp;nbsp;&lt;/strong&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;तपास यंत्रणांच्या सूत्रांनुसार, कॉकपिटवर ताबा मिळवून विमान इस्राईलच्या हद्दीत नेऊन क्रॅश करण्याचा अलहमामीचा कट होता. मात्र, भारतीय कॅप्टन स्मित मच्छार यांनी दाखवलेले प्रसंगावधान आणि प्रसंगाला तोंड दिल्याने मोठा अनर्थ टळला. सध्या तपास यंत्रणांनी या हल्ल्यामागील मुख्य हेतू अधिकृतपणे सार्वजनिक केला नसला, तरी या घटनेने आंतरराष्ट्रीय विमान वाहतूक सुरक्षेचा प्रश्न पुन्हा एकदा ऐरणीवर आणला आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;आणखी वाचा&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;abp-article-title&quot;&gt;&lt;strong&gt;&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/world/fly-dubai-incident-marathi-news-details-emerge-about-the-co-pilot-who-attacked-captain-smith-machchhar-name-revealed-after-three-days-1441060&quot;&gt;Fly dubai Incident Marathi News: ओमानमध्ये बंदी, बॅगमध्ये फ्री पॅलेस्टाईनच्या चिठ्ठ्या...कॅप्टन स्मिथवर हल्ला करणाऱ्या सह-वैमानिकाबाबत हादरवणारी माहिती, 3 दिवसांनी नाव उघड&lt;/a&gt;&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/10/03/b0df6942ea2a08bfea78534f72db3e681791011923290923_original.jpg" width="220"/></item></channel></rss>