<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/" xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/" xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/"><channel><title>Liquor Brands Banned Marathi News: Old Monk, RC पासून Bagpiper, McDowell's पर्यंत..., भारतात 5 मद्यांच्या ब्रँडवर बंदी, हादरवणारी 6 कारणं समोर!</title><atom:link href="https://marathi.abplive.com/business/feed" rel="self" type="application/rss+xml"/><link>https://marathi.abplive.com/</link><description/><lastBuildDate>Thu, 6 Aug 2026 22:26:38 +0530</lastBuildDate><language>en-US</language><sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod><sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency><generator>https://marathi.abplive.com</generator><item><title><![CDATA[कर्मचाऱ्यांच्या आरोग्याची काळजी घेणारी बँक! दरवर्षी 2 हजार 357 कोटी रुपयांचा खर्च, जाणून घ्या सविस्तर माहिती]]></title><link>https://marathi.abplive.com/business/bank-of-america-news-bank-of-america-spends-crores-of-rupees-annually-on-the-health-of-its-employees-c-1434641</link><comments>https://marathi.abplive.com/business/bank-of-america-news-bank-of-america-spends-crores-of-rupees-annually-on-the-health-of-its-employees-c-1434641#respond</comments><pubDate>Thu, 6 Aug 2026 20:03:26 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ एबीपी माझा वेब टीम ]]></dc:creator><category><![CDATA[ व्यापार-उद्योग ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/business/bank-of-america-news-bank-of-america-spends-crores-of-rupees-annually-on-the-health-of-its-employees-c-1434641</guid><description><![CDATA[&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Bank News :&lt;/strong&gt; प्रत्येक कंपनी आपल्या कर्मचाऱ्यांच्या आरोग्यासाठी विमा उतरवते. विमा केवळ कर्मचाऱ्यालाच नव्हे, तर संपूर्ण कुटुंबाला संरक्षण देतो. पण तुम्ही कधी अशा कंपनीबद्दल ऐकले आहे का, जी आपल्या कर्मचाऱ्यांच्या आरोग्यावर कोट्यवधी रुपये खर्च करते? तर आज आपण कर्मचाऱ्यांच्या आरोग्यावर मोठ्या प्रमाणात खर्च करणाऱ्या बँकेबद्दलची माहिती पाहणार आहोत.&amp;nbsp; बँक ऑफ अमेरिका (Bank of America ) असं या बँकेचं नाव आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;कर्मचाऱ्यांवर खर्च होणारे हे कोट्यवधी रुपये कुठे आहेत?&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;सीएनबीसीच्या (CNBC) मते, अमेरिकेतील सर्वात मोठी बँक, बँक ऑफ अमेरिका, आपल्या कर्मचाऱ्यांसाठी लठ्ठपणाविरोधी जीएलपी-1 (GLP-1) औषधांवर (जसे की ओझेम्पिक आणि वेगोवी) दरवर्षी 250 दशलक्ष डॉलर्स (अंदाजे 2357 कोटी रुपये) पेक्षा जास्त खर्च करत आहे. बँकेचे सीईओ, ब्रायन मॉयनिहान यांनी स्वतः सीएनबीसीला ही माहिती दिली. त्यांनी स्पष्ट केले की, चार-पाच वर्षांपूर्वी कंपनीचा यावर कोणताही खर्च नव्हता, पण आता हा खर्च कर्मचाऱ्यांच्या एकूण आरोग्यसेवा खर्चाच्या अंदाजे 13 टक्के आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;बँकेला कर्मचाऱ्यांचे आरोग्य सुधारायचं आहे&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;बँक ऑफ अमेरिका आपल्या अंदाजे 2 लाख 11 हजार 100 कर्मचाऱ्यांच्या आरोग्यावर दरवर्षी 2 अब्ज डॉलर्सपेक्षा जास्त खर्च करते. कंपनीचे म्हणणे आहे की या औषधांमुळे कर्मचाऱ्यांच्या आरोग्यात लक्षणीय सुधारणा झाली आहे. बँक केवळ औषधेच देत नाही, तर कर्मचाऱ्यांना आरोग्य मार्गदर्शन (हेल्थ कोचिंग) देखील पुरवते, ज्यामुळे त्यांना वजन कमी करण्यास आणि जीवनशैली सुधारण्यास मदत होते.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;कर्मचाऱ्यांचे सुधारलेले आरोग्य दीर्घकाळात कंपनीला फायदेशीर&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;सीईओच्या मते, नवीन संशोधनातून असेही दिसून आले आहे की ही औषधे हृदयरोगाचा धोका कमी करू शकतात. ही औषधे महाग आहेत आणि त्यांच्या वाढत्या खर्चामुळे अनेक कंपन्या त्यांच्या आरोग्य योजनांमधून (हेल्थ प्लॅन्स) त्यांचा समावेश काढून टाकत आहेत किंवा मर्यादित करत आहेत. असे असूनही, बँक ऑफ अमेरिकेचा विश्वास आहे की कर्मचाऱ्यांचे सुधारलेले आरोग्य दीर्घकाळात कंपनीला फायदेशीर ठरेल.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;कमी किमतीत औषधे खरेदी करण्यासाठी वाटाघाटी&amp;nbsp;&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;सीईओने असेही सांगितले की, बँक औषध कंपन्या आणि फार्मसी बेनिफिट मॅनेजर्ससोबत कमी किमतीत औषधे खरेदी करण्यासाठी चर्चा करत आहे. एका अलीकडील सर्वेक्षण अहवालानुसार, 2026 पर्यंत 36 टक्के कंपन्या त्यांच्या कर्मचाऱ्यांना मधुमेह आणि वजन कमी करणे या दोन्हीसाठी GLP-1 औषधे उपलब्ध करून देतील. तथापि, या औषधांची वाढती किंमत कंपन्यांसाठी एक मोठे आव्हान आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;iframe title=&quot;YouTube video player&quot; src=&quot;https://www.youtube.com/embed/a5B0FhXuLoY?si=Y-PxEQjhXvrih-4u&quot; width=&quot;560&quot; height=&quot;315&quot; frameborder=&quot;0&quot; allowfullscreen=&quot;allowfullscreen&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/06/ef7226978674f38ea92be7665016d6551786025203935339_original.JPG" width="220"/></item><item><title><![CDATA[SIP Calculator:5000 रुपयांच्या SIP द्वारे 1 कोटींचा फंड शक्य, 10, 20 आणि 30 वर्षात किती संपत्ती तयार हाईल? जाणून घ्या समीकरण]]></title><link>https://marathi.abplive.com/photo-gallery/business/sip-calculator-5000-per-month-can-create-one-crore-rupees-fund-in-30-years-check-details-in-marathi-1434629</link><comments>https://marathi.abplive.com/photo-gallery/business/sip-calculator-5000-per-month-can-create-one-crore-rupees-fund-in-30-years-check-details-in-marathi-1434629#respond</comments><pubDate>Thu, 6 Aug 2026 18:03:45 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ जगदीश ढोले ]]></dc:creator><category><![CDATA[ व्यापार-उद्योग ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/photo-gallery/business/sip-calculator-5000-per-month-can-create-one-crore-rupees-fund-in-30-years-check-details-in-marathi-1434629</guid><description><![CDATA[SIP Calculator:5000 रुपयांच्या SIP द्वारे 1 कोटींचा फंड शक्य, 10, 20 आणि 30 वर्षात किती संपत्ती तयार हाईल? जाणून घ्या समीकरण]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/06/70a43faf7b61fd342cab6567b3d0adf11786019568771989_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Gold Silver Rate Hike: अमेरिकेनं इराणवरी हल्ले थांबवताच सोने-चांदीच्या दरांत मोठी उसळी; सोनं प्रति तोळा दीड लाखांच्या उंबरठ्यात, तर चांदीचे दर थेट 10 हजारांनी वाढले]]></title><link>https://marathi.abplive.com/business/gold-silver-price-hike-after-us-iran-attacks-stop-gold-price-nears-rs-1-5-lakh-silver-rates-surge-1434553</link><comments>https://marathi.abplive.com/business/gold-silver-price-hike-after-us-iran-attacks-stop-gold-price-nears-rs-1-5-lakh-silver-rates-surge-1434553#respond</comments><pubDate>Thu, 6 Aug 2026 08:35:56 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ एबीपी माझा वेब टीम ]]></dc:creator><category><![CDATA[ व्यापार-उद्योग ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/business/gold-silver-price-hike-after-us-iran-attacks-stop-gold-price-nears-rs-1-5-lakh-silver-rates-surge-1434553</guid><description><![CDATA[&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Gold Silver Rate Hike:&lt;/strong&gt; तब्बल सहा आठवड्यांनी सोने आणि चांदीच्या दरांत मोठी उसळी पाहायला मिळाली आहे. अमेरिका इराण मधील युद्धाची तीव्रता वाढताच सोने चांदी दरात मोठी घसरण झाली होती, मात्र गेल्या दोन दिवसात अमेरिकेने इराणवरील हल्ले थांबविताच, सोने चांदीच्या दरात वाढ (Silver Rate Hike) झाल्याचं पाहायला मिळत आहे. गेल्या चोवीस तासांत सोन्याच्या दरात तीन हजार रुपयांची वाढ (Gold Price Hike) होऊन ते 145000 वरून 148000 वर गेले आहे, तर चांदीच्या दरात दहा हजार रुपयांची वाढ (Silver Price Hike) होऊन 2300000 वरून ते 2400000 वर गेले आहेत.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;सुमारे सहा आठवडे टिकलेल्या मंदीच्या काळानंतर, सोने आणि चांदीच्या दरांनी पुन्हा उसळी घेतली. आंतरराष्ट्रीय बाजारात सोन्यानं 4,300 डॉलर्सचा टप्पा ओलांडलाय, तर चांदीचा भाव प्रति औंस 62 डॉलर्सच्यावर गेला आहे. देशांतर्गत वायदा बाजारात (मल्टी कमोडिटी एक्सचेंज - MCX) सोन्याचे दर प्रति 10 ग्रॅम 4,500 रुपयांनी वाढलेत, तर चांदी प्रति किलो 7,200 रुपयांहून अधिक महाग झाली आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;सोन्याचे सध्याचे दर काय? (Gold Rate)&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;ul style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;
&lt;li style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;24K सोन्याचे दर : 14,733 रुपये प्रति ग्रॅम/ 1,47,330 रुपये प्रति 10 ग्रॅम&lt;/li&gt;
&lt;li style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;22K सोन्याचे दर : 13,505 रुपये प्रति ग्रॅम/ 1,35,050 रुपये प्रति 10 ग्रॅम&lt;/li&gt;
&lt;li style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;18K सोन्याचे दर: 11,050 रुपये प्रति ग्रॅम/ 1,10,500 रुपये प्रति 10 ग्रॅम&lt;/li&gt;
&lt;/ul&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;सोन्याच्या दरांत अचानक मोठी वाढ झाल्यानं सामान्य खरेदीदार आणि गुंतवणूकदारांच्या मनात प्रश्न निर्माण झाले आहेत. ही तेजीच्या नव्या पर्वाची (Bull Run) सुरुवात आहे की, केवळ काही काळापुरती आलेली सुधारणा? आता सोनं आणि चांदी खरेदी करावी की, आणखी काही काळ वाट पाहावी? सर्वात महत्त्वाचे म्हणजे, आगामी काळात सोनं आणि चांदीचे संभाव्य दर काय असू शकतात? असे अनेक प्रश्नांनी खरेदीदारांच्या मनात गर्दी केली आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;सोने खरेदी करताना काय काळजी घ्याल?&amp;nbsp;&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;सोनं खरेदी करताना, सर्वात आधी त्यावर BIS हॉलमार्क आणि 6-अंकी HUID कोड असल्याची खात्री करा. तसेच, सोन्याची शुद्धता (कॅरेट) तपासा. सोने नेहमी वैध GST बिलासह खरेदी करा आणि 'मेकिंग चार्जेस' आणि इतर कोणत्याही छुप्या खर्चाबद्दल विचारणा करायला विसरू नका.&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;चांदी खरेदी करताना काय काळजी घ्याल?&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;चांदीचे दागिने खरेदी करतानाही त्याची शुद्धता तपासून पाहणं आवश्यक आहे. सोन्याप्रमाणेच चांदीचं मूल्यही तिच्या शुद्धतेवर अवलंबून असते. चांदी खरेदी करताना नेहमी अधिकृत बिल घ्या आणि त्यावर 'हॉलमार्क' असल्याची खात्री करा. तसेच, हे लक्षात ठेवा की, चांदीवरही घडणावळ आकारली जाते, त्यामुळे या बाबीची पूर्ण माहिती करून घेणं गरजेचं आहे.&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/06/6f4c0f775e86e21e1fb7aca9b013d0b1178598513531788_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[एकाच दिवसात सोन्या आणि चांदीच्या दरात मोठी वाढ, दागिने खरेदी करण्यापूर्वी जाणून घ्या नवीन दर ]]></title><link>https://marathi.abplive.com/business/big-increase-in-gold-and-silver-rates-in-a-single-day-know-the-latest-rates-before-buying-gold-1434541</link><comments>https://marathi.abplive.com/business/big-increase-in-gold-and-silver-rates-in-a-single-day-know-the-latest-rates-before-buying-gold-1434541#respond</comments><pubDate>Wed, 5 Aug 2026 23:58:44 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ एबीपी माझा वेब टीम ]]></dc:creator><category><![CDATA[ व्यापार-उद्योग ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/business/big-increase-in-gold-and-silver-rates-in-a-single-day-know-the-latest-rates-before-buying-gold-1434541</guid><description><![CDATA[&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Gold Silver Price :&lt;/strong&gt; दिवसेंदिवस सोन्या आणि चांदीच्या दरात वाढ होताना दिसत आहे. आज देखील सोन्या चांदीच्या दरात मोठी वाढ नोंदवली गेली. सोन्याच्या दरात 2000 पेक्षा जास्त वाढ झाली, तर चांदीनेही गेल्या चार आठवड्यांतील उच्चांक गाठला आहे. ही दरवाढ अशा वेळी झाली आहे, जेव्हा भारतीय कुटुंबे सणासुदीच्या दिवसांसाठी दागिने खरेदी करण्याची योजना आखत आहेत.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;सोने आणि चांदीच्या दरात मोठी वाढ&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;देशांतर्गत वायदे बाजाराच्या (MCX) आकडेवारीनुसार, ऑक्टोबर करारासाठी सोन्याच्या दरात 1.5 टक्के म्हणजेच 2165 ची वाढ होऊन तो प्रति 10 ग्रॅम 1.46 लाखांवर पोहोचला आहे. दुसरीकडे, चांदीच्या दरातही 2.05 म्हणजेच 4545 ची वाढ होऊन तो प्रति किलोग्रॅम 226160 वर पोहोचला आहे. यावर्षी 9 जुलैच्या सुमारास चांदीचा व्यापार याच पातळीवर होत होता. आंतरराष्ट्रीय स्तरावर, COMEX बाजारातही सोने आणि चांदीच्या दरात लक्षणीय वाढ दिसून आली आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;बाजारातील या तेजीमागे काय कारण आहे?&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;या अचानक झालेल्या वाढीमागे अनेक प्रमुख आंतरराष्ट्रीय घटक आहेत. जगभरातील सुरू असलेल्या भू-राजकीय अनिश्चिततेमुळे सोन्यामध्ये गुंतवणूकदारांची आवड मोठ्या प्रमाणात वाढली आहे. संकटाच्या काळात गुंतवणूकदार नेहमीच सोन्याला एक सुरक्षित गुंतवणूक मानतात. लेमन मार्केट्स डेस्कचे संशोधन प्रमुख गौरव गर्ग यांच्या मते, अमेरिकन डॉलरच्या घसरणीमुळे गुंतवणूकदारांनी एक सुरक्षित गुंतवणूक म्हणून सोन्याची खरेदी वाढवली आहे. याव्यतिरिक्त, चॉईस ब्रोकिंगच्या कमोडिटी विश्लेषक पिंकी यादव यांनी निदर्शनास आणले आहे की, होर्मुझची सामुद्रधुनी पुन्हा सुरू करण्याच्या चर्चेमुळे ऊर्जा पुरवठ्याबद्दलची चिंता कमी झाली आहे. याचा थेट परिणाम कच्च्या तेलाच्या घसरत्या किमतींवर झाला आहे, ज्यामुळे सोन्याची मागणी आणखी वाढली आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;महागाई लक्षात घेऊन आरबीआयचा निर्णय&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;भारतीय रिझर्व्ह बँकेने (आरबीआय) सलग चौथ्या बैठकीत रेपो दर 5.25 वर कायम ठेवल्यानंतर लगेचच सोन्याच्या दरात ही वाढ झाली आहे. कॅपिटलएक्सबीचे कार्यकारी संचालक, अजितभ भारती यांच्या मते, अमेरिका आणि इराण यांच्यातील तणाव असूनही, &lt;a title=&quot;आरबीआय&quot; href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/rbi&quot; data-type=&quot;interlinkingkeywords&quot;&gt;आरबीआय&lt;/a&gt;चा हा निर्णय आर्थिक वाढीला चालना देण्यासोबतच महागाई नियंत्रणात ठेवण्याचा एक संतुलित प्रयत्न आहे. कच्च्या तेलाच्या घसरत्या किमतींमुळे महागाईचा दबाव कमी होऊ शकतो, ज्यामुळे व्याजदरांबाबतच्या बाजाराच्या अपेक्षा बदलू शकतात.&lt;/p&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;सणासुदीच्या काळात खरेदीदारांच्या खिशावर होणारा परिणाम&lt;/strong&gt;&lt;/h2&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;भारतात सणासुदीच्या काळात सोने खरेदी करणे अत्यंत शुभ मानले जाते. तथापि, या वाढत्या किमतींचा थेट परिणाम सर्वसामान्य ग्राहकांच्या बजेटवर होत आहे. कामा ज्वेलरीचे व्यवस्थापकीय संचालक, कॉलिन शाह स्पष्ट करतात की, सध्याच्या आर्थिक अनिश्चिततेमुळे ग्राहक दागिने खरेदी करण्याबाबत अधिक सावध झाले आहेत. विशेषतः जे सहसा अनावश्यक कारणांसाठी दागिने खरेदी करतात, ते आता आपली खरेदी पुढे ढकलू शकतात. तथापि, एक सुरक्षित गुंतवणूक म्हणून सोन्याचे आकर्षण दीर्घकाळ टिकून राहील.&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;iframe title=&quot;YouTube video player&quot; src=&quot;https://www.youtube.com/embed/a5B0FhXuLoY?si=KlNP2tw_5AJrOAZT&quot; width=&quot;560&quot; height=&quot;315&quot; frameborder=&quot;0&quot; allowfullscreen=&quot;allowfullscreen&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/05/d5a031be0c427d05185963f320dc4f851785924605280800_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Tukaram Mundhe: ॲनालॉग पनीर काय आहे, 1 वर्षांनंतरही बंदी वाढवणार का? तुकाराम मुंढेंनी सगळं सांगितलं, म्हणाले, आरोग्याशी तडजोड नाही]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/mumbai/fda-tukaram-mundhe-on-analog-paneer-what-is-analogue-paneer-tukaram-mundhe-explain-and-ban-in-maharashtra-analog-1434507</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/mumbai/fda-tukaram-mundhe-on-analog-paneer-what-is-analogue-paneer-tukaram-mundhe-explain-and-ban-in-maharashtra-analog-1434507#respond</comments><pubDate>Wed, 5 Aug 2026 16:50:22 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ सचिन गाड ]]></dc:creator><category><![CDATA[ मुंबई ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/mumbai/fda-tukaram-mundhe-on-analog-paneer-what-is-analogue-paneer-tukaram-mundhe-explain-and-ban-in-maharashtra-analog-1434507</guid><description><![CDATA[&lt;p&gt;&lt;strong&gt;&lt;a title=&quot;मुंबई&quot; href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/mumbai&quot; data-type=&quot;interlinkingkeywords&quot;&gt;मुंबई&lt;/a&gt; :&lt;/strong&gt; राज्यभरात आमच्या विभागाकडून कारवाया सुरू आहेत, शाळेबाहेर सकस आहाराचे आदेश दिले आहेत, त्याच पालन सुरू आहे. फूड सेफ्टी आयुक्तांना काही अधिकार आहेत, लोकांच्या आरोग्याच्या दृष्टीने फूड सेफ्टी आयुतांना काही काळासाठी किंवा वेळेसाठी बंदी घालण्याचे अधिकार आहेत. त्यानुसार, महाराष्ट्रात ॲनॉलॉग पनीरवर बंदी घालण्यात आल्याची माहिती अन्न व औषध प्रशासन विभागाचे आयुक्त &lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/paneer&quot;&gt;तुकाराम मुंढे (Tukaram mundhe)&lt;/a&gt; यांनी म्हटले. ॲनॉलॉग&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/paneer&quot;&gt; पनीर (Paneer)&lt;/a&gt; म्हणून नॉन डेरी पनीर विकल जातं, त्याचे विपरीत परिणाम होतात. म्हणून, महाराष्ट्रात 30 जुलै रोजी नोटीफिकेशन काढून उत्पादन प्रक्रिया, साठवणूक वाहतूक आणि विक्रीवर, वितरणावर बंदी घालण्यात आल्याचंही मुंढे यांनी स्पष्ट केलं.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;महाराष्ट्रात ॲनालॉग पनीरवर एका वर्षासाठी ही बंदी आहे, पुढे लागली तर ही बंदी वाढवली जाईल, असेही मुंढेंनी स्पष्ट केले. विभागाकडे अनेक तक्रारी होत्या, त्यावर चर्चा देखील सविस्तर झाली आहे, विधिमंडळ सभागृहात देखील चर्चा झाली. त्यानंतर, मार्केटमधून पनीरचे 308 नमुने घेतले होते. त्यामध्ये, 89 सबस्टँडर, 38 असुरक्षित (Unsafe)आढळले. 32 टक्के नमुन्यांमध्ये सुरक्षितता नसल्याचं समोर आलं, अशी माहिती तुकाराम मुंढे यांनी दिली.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;ॲनालॉगमध्ये वनस्पती चरबीचा वापर&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;पनीर हा दुधाचा पदार्थ आहे, पण ॲनॉलॉग पनीरमध्ये नॉन दुग्धजन्य पदार्थ आढळले, लोकांची दिशाभूल होते म्हणून असे आदेश दिले आहेत. छुप्या पद्धतीने हे ॲनॉलॉग विकले जाऊ नये म्हणून हा निर्णय घेण्यात आला आहे. याबाबतचे सगळे आदेश उत्पादक प्रक्रिया करणारे, वाटूकदार, वितरक, विक्रेते यांच्यावर बांधकारक आहेत. त्यामुळे, हॉटेल देखील ॲनॉलॉग वापरू शकत नाही. या ॲनॉलॉग पनीरमध्ये प्रोटीनपेक्षा वनस्पती चरबी आढळली आहे, स्निग्धांश जास्त आहेत म्हणून हे आदेश काढण्यात आले आहेत. ॲनॉलॉग पनीर साठी कोणताही स्टँडर्ड नाही, अशी माहिती मुंढे यांनी पत्रकार परिषदेतून दिली.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;नागरिकांच्या आरोग्याशी तडजोड नाही - मुंढे&amp;nbsp;&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;ॲनॉलॉग आणि पनीरबाबत विशेष तपासणी मोहिम राबवणार असून संशयित उत्पादनांचे नमुने घेऊन पुढील कारवाई होईल. याबाबत सगळ्या अधिकाऱ्यांना कारवाईचे निर्देश देण्यात आले आहेत. ग्राहकांना ओरिजनल पनीर मिळावं, पॅकिंगवरील सगळे नॉर्म पाळले गेले पाहिजेत. लोकांना संशय आल्यास लोकांनी टोल फ्री क्रमांकार तक्रार करावी. नागरिकांच्या आरोग्याशी तडजोड होणार नाही, अशा शब्दात तुकाराम मुंढेंनी इशारा दिला आहे. दरम्यान, ॲनॉलॉग पनीरवर बंदी आणणारं महाराष्ट्र हे पहिलं राज्य असू शकेल, असा दावाही त्यांनी केला.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;आत्तापर्यंत 55.72 कोटींचा माल नष्ट&amp;nbsp;&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;राज्यात 25 मे पासून 31 जुलै पर्यंत राज्यात 3137 आस्थापनाची तपासणी केली असून 764 आस्थापनांना सुधारणा नोटीस बजावण्यात आली आहे. तसेच, 165 आस्थापनांचा परवाना निलंबन करण्यात आला आहे. तसेच, आत्तापर्यंत एकूण 28,66,096 किलो ग्रॅम माल नष्ट करण्यात आलाय, त्याची एकूण किंमत 55.72 कोटी रुपये एवढी आहे. तसेच, राज्यात 890 हॉटेलची तपासणी केली असून 329 हॉटेल्सला सुधारणा नोटीस बजावल्या आहेत, तर, 116 हॉटेलचे परवाने निलंबित करण्यात आले आहेत.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;iframe title=&quot;YouTube video player&quot; src=&quot;https://www.youtube.com/embed/x3LEnxftpQQ?si=AvTCxQrAW4w5WRWB&quot; width=&quot;560&quot; height=&quot;315&quot; frameborder=&quot;0&quot; allowfullscreen=&quot;allowfullscreen&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;हेही वाचा&lt;/h2&gt;
&lt;p class=&quot;abp-article-title&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/politics/one-year-ban-on-analog-paneer-in-maharashtra-another-bold-move-by-tukaram-mundhe-hotels-restaurants-and-caterers-also-prohibited-from-using-it-1434485&quot;&gt;महाराष्ट्रात &amp;lsquo;ॲनालॉग पनीर&amp;rsquo;वर वर्षभराची बंदी, तुकाराम मुंढेंचा आणखी एक तडाखा; हॉटेल, रेस्टॉरंट आणि केटरर्सनाही वापरास मनाई&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/05/653dba88c63403b59c0b99f29971472817859287617121002_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[कर्जदारांना दिलासा... महागाईचा दबाव कायम, तरी रेपो दर जैसे थे; आरबीआयची 'वेट अँड वॉच' भूमिका कायम]]></title><link>https://marathi.abplive.com/business/rbi-repo-rate-not-increase-relief-for-borrowers-inflationary-pressure-persists-yet-repo-rate-remains-unchanged-reserve-bank-of-india-1434487</link><comments>https://marathi.abplive.com/business/rbi-repo-rate-not-increase-relief-for-borrowers-inflationary-pressure-persists-yet-repo-rate-remains-unchanged-reserve-bank-of-india-1434487#respond</comments><pubDate>Wed, 5 Aug 2026 13:52:06 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ abp majha web team ]]></dc:creator><category><![CDATA[ व्यापार-उद्योग ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/business/rbi-repo-rate-not-increase-relief-for-borrowers-inflationary-pressure-persists-yet-repo-rate-remains-unchanged-reserve-bank-of-india-1434487</guid><description><![CDATA[&lt;p&gt;&lt;strong&gt;मुंबई :&lt;/strong&gt; रिझर्व्ह बँक &lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/RBI&quot;&gt;ऑफ इंडियाच्या (आरबीआय)&lt;/a&gt; चलनविषयक धोरण समितीने (MPC) सलग बैठकीत एकमताने रेपो दर 5.25 टक्क्यांवर कायम ठेवण्याचा निर्णय घेतला असून, 'न्यूट्रल' धोरणात्मक भूमिका कायम ठेवत भविष्यातील निर्णय महागाई आणि आर्थिक वाढीच्या बदलत्या समीकरणांवर अवलंबून असतील, असे स्पष्ट केले आहे. पुरवठा-पक्षातील महागाईचा दबाव, दक्षिण-पश्चिम मान्सून, एल निनो, पश्चिम आशियातील भू-राजकीय तणाव आणि जागतिक&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/bank&quot;&gt; व्यापार (Bank)&lt;/a&gt; धोरणातील अनिश्चितता या प्रमुख जोखमींवर आरबीआयने विशेष लक्ष केंद्रित केले आहे. रेपो रेट जैसे थे ठेवल्याने कर्जदारांना दिलासा मिळाला आहे.&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;आरबीआयने आर्थिक वाढीचा अंदाज सुधारला आहे. 2026-27 या आर्थिक वर्षासाठी वास्तविक जीडीपी वाढीचा अंदाज 6.6 टक्क्यांवरून 6.7 टक्क्यांपर्यंत वाढवण्यात आला आहे. त्याचवेळी पहिल्या तिमाहीतील अपेक्षेपेक्षा कमी महागाईमुळे वार्षिक ग्राहक किंमत निर्देशांक (CPI) आधारित महागाईचा अंदाज 5.1 टक्क्यांवरून 5 टक्क्यांपर्यंत खाली आणण्यात आला आहे. मात्र, अन्नधान्य आणि इंधनाच्या किमतींमुळे तिसऱ्या तिमाहीत महागाई वाढण्याची शक्यता कायम असल्याचे आरबीआयने म्हटले आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;*फेडरल बँकेचे ग्रुप प्रेसिडेंट आणि ट्रेझरी प्रमुख लक्ष्मणन व्ही* यांनी सांगितले की, &quot;एमपीसीने एकमताने रेपो दर 5.25 टक्क्यांवर कायम ठेवत 'न्यूट्रल' भूमिका कायम ठेवली आहे. पहिल्या तिमाहीतील अपेक्षेपेक्षा कमी महागाईमुळे वार्षिक CPI महागाईचा अंदाज 5.1 टक्क्यांवरून 5 टक्क्यांवर आला आहे. त्याचप्रमाणे आर्थिक वाढीच्या चांगल्या कामगिरीमुळे वार्षिक जीडीपी वाढीचा अंदाज 6.6 टक्क्यांवरून 6.7 टक्क्यांपर्यंत वाढवण्यात आला आहे. भविष्यातील व्याजदरांबाबत आरबीआयने 'वेट अँड वॉच'ची भूमिका स्वीकारली असून, मान्सून, एल निनो, भू-राजकीय परिस्थिती आणि जागतिक व्यापार धोरण या घटकांवर पुढील निर्णय अवलंबून राहतील.&quot;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;RBI च्या निर्णयाचे स्वागत&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;इनक्रेड मनीचे मुख्य कार्यकारी अधिकारी विजय कुप्पा यांनीही आरबीआयच्या निर्णयाचे स्वागत केले. &quot;रेपो दर कायम ठेवण्याचा निर्णय आमच्या अपेक्षेनुसारच आहे. मध्यवर्ती बँक दीर्घकालीन स्थैर्याला प्राधान्य देत आहे, मात्र आवश्यकतेनुसार हस्तक्षेप करण्याची लवचिकताही तिने कायम ठेवली आहे. अपेक्षेपेक्षा चांगली आर्थिक वाढ आणि कमी महागाई पाहता सध्याची स्थिती काही काळ कायम राहण्याची शक्यता आहे. गुंतवणूकदारांसाठी ही स्थिरता सकारात्मक आहे. महागाई, आर्थिक वाढ आणि तरलतेबाबतचे आरबीआयचे संकेत वित्तीय बाजारासाठी अनुकूल असून, जागतिक परिस्थिती स्थिर राहिल्यास रोखे उत्पन्न (Bond Yields) आणि रुपया मर्यादित पट्ट्यात राहू शकतो,&quot; असे त्यांनी नमूद केले.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;बजाज ब्रोकिंगचे फंडामेंटल अॅनालिस्ट शाश्वत सिंह यांच्या मते, &quot;पुरवठा-पक्षातील महागाईच्या दबावामुळे रेपो दरात बदल करण्यात आलेला नाही. खासगी उपभोग, गुंतवणूक आणि सेवा तसेच वस्तू निर्यातीमुळे देशांतर्गत आर्थिक वाढ मजबूत आहे. मात्र, अन्नधान्य आणि इंधनाच्या किमतींमुळे वाढणारी महागाई, पश्चिम आशियातील तणाव, कच्च्या तेलाच्या किमती, अमेरिकन फेडरल रिझर्व्हची भूमिका आणि एल निनोमुळे मान्सूनवर होणारा परिणाम हे पुढील काळातील महत्त्वाचे जोखीम घटक असतील. त्यामुळे भविष्यातील धोरणात्मक निर्णय घेण्यापूर्वी आरबीआय मान्सून, एल निनो आणि जागतिक घडामोडींवर बारकाईने लक्ष ठेवेल.&quot;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a title=&quot;आरबीआय&quot; href=&quot;https://marathi.abplive.com/topic/rbi&quot; data-type=&quot;interlinkingkeywords&quot;&gt;आरबीआय&lt;/a&gt;नेही आपल्या धोरणात्मक निवेदनात स्पष्ट केले आहे की, सध्याची महागाई प्रामुख्याने अन्नधान्य आणि इंधनाच्या पुरवठा-पक्षातील कारणांमुळे वाढली असून ती अद्याप व्यापक स्वरूपात अर्थव्यवस्थेत पसरलेली नाही. त्यामुळे व्याजदरात तातडीने बदल करण्याऐवजी परिस्थितीचा बारकाईने आढावा घेण्याची भूमिका अधिक योग्य असल्याचे एमपीसीचे मत आहे.&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;हेही वाचा&lt;/h2&gt;
&lt;p class=&quot;abp-article-title&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/mumbai/mhada-lottery-2026-for-2640-house-affordable-homes-in-mumbai-online-lottery-results-real-estate-marathi-news-1434451&quot;&gt;मोठी बातमी: म्हाडाच्या मुंबईतील 2640 घरांची लॉटरी जाहीर होण्याची तारीख अखेर ठरली, ऑनलाईन सोडत कधी आणि कुठे पाहता येणार?&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/05/36abb8378f4bd6680e6674d55ed2296817859180558941002_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Mhada house Lottery Mumbai: मोठी बातमी: म्हाडाच्या मुंबईतील 2640 घरांची लॉटरी जाहीर होण्याची तारीख अखेर ठरली, ऑनलाईन सोडत कधी आणि कुठे पाहता येणार?]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/mumbai/mhada-lottery-2026-for-2640-house-affordable-homes-in-mumbai-online-lottery-results-real-estate-marathi-news-1434451</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/mumbai/mhada-lottery-2026-for-2640-house-affordable-homes-in-mumbai-online-lottery-results-real-estate-marathi-news-1434451#respond</comments><pubDate>Wed, 5 Aug 2026 07:31:14 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ रोहित धामणस्कर ]]></dc:creator><category><![CDATA[ मुंबई ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/mumbai/mhada-lottery-2026-for-2640-house-affordable-homes-in-mumbai-online-lottery-results-real-estate-marathi-news-1434451</guid><description><![CDATA[&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Mhada house Lottery Mumbai:&lt;/strong&gt; सर्वसामान्य नागरिकांना मुंबईसारख्या शहरात मोक्याच्या ठिकाणी स्वस्त दरात स्वत:चे हक्काचे घर विकत घेण्याची सुवर्णसंधी प्राप्त करुन देणाऱ्या &lt;a title=&quot;महाराष्ट्र&quot; href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/maharashtra&quot; data-type=&quot;interlinkingkeywords&quot;&gt;महाराष्ट्र&lt;/a&gt; गृहनिर्माण व क्षेत्रविकास प्राधिकरणाच्या (Mhada) अर्थात म्हाडाच्या मुंबईतील (Mumbai news) 2640 घरांच्या सोडतीची तारीख अखेर जाहीर करण्यात आली आहे. गेल्या काही दिवसांपासून या घरांसाठी अर्ज भरलेले नागरिक आतुरतेने घरांची लॉटरी (Mhada Lottery) कधी जाहीर होणार याची वाट पाहत होते. त्यांची ही प्रतीक्षा आता संपुष्टात आली आहे. कारण, म्हाडाकडून येत्या 6 तारखेला दुपारी 12 वाजता वांद्रे येथील रंगशारदा सभागृहात 2640 घरांची सोडत जाहीर करण्यात येणार आहे. विधान परिषद निवडणुकीची आचारसंहिता असल्याने म्हाडाच्या घरांची लॉटरी लांबवणीवर पडली होती. मात्र, अखेर याला मुहूर्त मिळाल्याने या घरांसाठी अर्ज भरलेल्यांनी सुटकेचा निश्वास टाकला आहे. (Mumbai affordable house news)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;म्हाडाच्या मुंबईतील 2640 घरांसाठी तब्बल 75 हजांराहून अधिक नागरिकांनी अर्ज भरले आहेत. त्यामुळे एका घरासाठी सरासरी 28 ते 29 जण शर्यतीत आहेत. यापैकी कोणाचे नशीब फळफळणार, हे आता पाहावे लागेल. रंगशारदा सभागृहात घरांची सोडत जाहीर झाल्यानंतर नागरिकांना हा निकाल ऑनलाईनही पाहता येईल. म्हाडाच्या अधिकृत संकेतस्थळावर याबद्दलचा तपशील जाहीर केला जाईल. यंदा मुंबईतील म्हाडाच्या घरांची वाढलेली किंमत प्रचंड चर्चेचा विषय ठरली होती. या सगळ्यानंतर विक्रोळीच्या कन्नमवार नगर येथील 1221 घरांची किंमत म्हाडाने 7.5 टक्क्याने कमी केली होती. तरीही ही घरे सामान्यांच्या आवाक्याबाहेर असल्याची चर्चा होती. याशिवाय, म्हाडाने घरांसाठी अर्ज भरताना अनामत रक्कमेची मर्यादाही मोठ्याप्रमाणावर वाढवली होती. &amp;nbsp;काही घरांसाठी 1 लाख रुपये इतकी अनामत रक्कम घेण्यात आली आहे. या माध्यमातून म्हाडाच्या तिजोरीत कोट्यवधी रुपयांची आवक झाली होती. मात्र, सोडत लांबवणीर पडल्याने नागरिकांचे हे पैसे अडकून पडले होते.&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;Mumbai Real estate: म्हाडाची घरं मुंबईतील कोणत्या भागात?&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;म्हाडाच्या मुंबई मंडळाने कन्नमवार नगर-विक्रोळी, पत्राचाळ सिद्धार्थ नगर-गोरेगाव, जुने मागा&lt;a title=&quot;ठाणे&quot; href=&quot;https://marathi.abplive.com/thane&quot; data-type=&quot;interlinkingkeywords&quot;&gt;ठाणे&lt;/a&gt;-बोरीवली, गोराई-बोरीवली, सुभाष नगर-चेंबुर, गांधीनगर-वांद्रे, पंतनगर-घाटकोपर, गिरगाव, वडाळा, कोपरी-पवई, माझगाव, तुंगा-पवई, लोकमान्य नगर-दादर, पहाडी गोरेगाव, अँटॉप हिल-वडाळा आदी गृहनिर्माण प्रकल्पांमधील विविध उत्पन्न गटांसाठी 2640 सदनिकांचा या लॉटरीमध्ये समावेश आहे. त्यापैकी &amp;nbsp;अत्यल्प उत्पन्न गटासाठी 145 घरं, अल्प उत्पन्न गटासाठी 858 घरं, मध्यम उत्पन्न गटासाठी 798 घरं आणि उच्च उत्पन्न गटासाठी 839 घरं उपलब्ध करून देण्यात आली होती.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;iframe title=&quot;YouTube video player&quot; src=&quot;https://www.youtube.com/embed/R4yIuTxskQI?si=tCKflwhYwcQdlMIA&quot; width=&quot;560&quot; height=&quot;315&quot; frameborder=&quot;0&quot; allowfullscreen=&quot;allowfullscreen&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;आणखी वाचा&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;abp-article-title&quot;&gt;&lt;strong&gt;&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/news/mumbai/mhada-reduces-house-prices-by-up-to-10-lakhs-vikoroli-2640-home-good-news-for-mumbaikars-deadline-for-applications-extended-1422308&quot;&gt;मोठी बातमी! म्हाडाकडून घरांच्या किंमतीत 10 लाखांपर्यंत कपात, मुंबईकरांना गुडन्यूज, अर्ज करण्यासही मुदतवाढ&lt;/a&gt;&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/05/ba1a294508c4680b8b5940706b0051cd1785895224151954_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Dabur Products Ban : 'डाबर'च्या अनेक उत्पादनांवर FSSAI च्या कारवाईची टाच, 100 टक्के शुद्धतेच्या दाव्यावर आक्षेप; थेट विक्रीवर घातली बंदी,  नेमकं कारण काय?]]></title><link>https://marathi.abplive.com/business/dabur-products-ban-by-fssai-prohibits-dabur-100-percent-food-products-claims-from-selling-know-what-is-the-real-reason-marathi-news-1434373</link><comments>https://marathi.abplive.com/business/dabur-products-ban-by-fssai-prohibits-dabur-100-percent-food-products-claims-from-selling-know-what-is-the-real-reason-marathi-news-1434373#respond</comments><pubDate>Tue, 4 Aug 2026 12:53:13 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ एबीपी माझा वेब टीम ]]></dc:creator><category><![CDATA[ व्यापार-उद्योग ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/business/dabur-products-ban-by-fssai-prohibits-dabur-100-percent-food-products-claims-from-selling-know-what-is-the-real-reason-marathi-news-1434373</guid><description><![CDATA[&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;FSSAI Action on Dabur:&lt;/strong&gt;&amp;nbsp;जर तुम्ही वस्तू खरेदी करताना पॅकेजिंगवर 100% शुद्ध, 100% नैसर्गिक, किंवा '100% सेंद्रिय' असे लिहिलेले पाहून ते अधिक चांगले आहे असे समजत असाल, तर ही बातमी तुमच्यासाठी आहे. भारताची अन्न सुरक्षा नियामक संस्था (Food Safety and Standards Authority of India), &lt;span class=&quot;transliteration&quot;&gt;अर्थात&lt;/span&gt; एफएसएसएआय (FSSAI) ने डाबर इंडियाच्या अनेक खाद्य उत्पादनांवर कारवाई केली आहे. नियामकाने कंपनीला हे दावे असलेली काही उत्पादने विकणे थांबवण्याचे आदेश दिले आहेत आणि 15 दिवसांच्या आत केलेल्या कारवाईचा अहवाल मागवला आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;FSSAI Action on Dabur:&amp;nbsp; कोणत्या उत्पादनांवर कारवाई करण्यात आली?&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;एफएसएसएआय&lt;span class=&quot;transliteration&quot;&gt;च्या&lt;/span&gt; या आदेशात नमूद केलेल्या उत्पादनांमध्ये मध, गाईचे तूप, मोहरीचे तेल, तिळाचे तेल, व्हर्जिन नारळ तेल, ॲपल सायडर व्हिनेगर, नारळाचे पाणी आणि नारळाचे दूध यांचा समावेश आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Dabur:&amp;nbsp;डाबरच्या उत्पादनांमध्ये नेमकी समस्या काय आहे?&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;नियामकाच्या मते, कंपनी आपल्या काही उत्पादनांवर '100% शुद्ध', '100% नैसर्गिक', '100% शुद्धतेची हमी', '100% सेंद्रिय' आणि '100% कोवळ्या नारळाचे पाणी' असे दावे करत होती. FSSAI नुसार, असे दावे अस्पष्ट आहेत, त्यांची वैज्ञानिक पडताळणी करता येत नाही आणि ते ग्राहकांची दिशाभूल करू शकतात. &lt;span class=&quot;transliteration&quot;&gt;असे&lt;/span&gt; &lt;span class=&quot;transliteration&quot;&gt;म्हटले&lt;/span&gt; &lt;span class=&quot;transliteration&quot;&gt;आहे&lt;/span&gt;.&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;FSSAI :&amp;nbsp; '100%' लिहिणे चुकीचे का मानले गेले?&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;मुख्य कारण म्हणजे, भारताचे अन्नविषयक नियम '100%' असा दावा करण्यास परवानगी देत ​​नाहीत. दुसरे म्हणजे, जर एखादी कंपनी '100% शुद्ध' असे लिहित असेल, तर प्रश्न निर्माण होतो, कशाचे १००%? शुद्धतेचे, नैसर्गिकतेचे, की एकाच घटकाचे? वास्तविक पाहता, एखादे उत्पादन भेसळयुक्त आहे की नाही हे प्रयोगशाळा सांगू शकते. परंतु एखादी गोष्ट 100% शुद्ध आहे हे ती सिद्ध करू शकत नाही. त्यामुळे, असा दावा पूर्णपणे सिद्ध किंवा वैज्ञानिकदृष्ट्या सत्यापित केला जाऊ शकत नाही.&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;FSSAI Action on Dabur:&amp;nbsp;याचा ग्राहकावर काय परिणाम होतो?&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;जेव्हा पॅकेजवर '100% शुद्ध' असे लिहिलेले असते, तेव्हा ग्राहकाला वाटू शकते की इतर ब्रँड्स तितके शुद्ध नसतील, परंतु सत्य हे आहे की बाजारात विकल्या जाणाऱ्या सर्व पॅकेज केलेल्या खाद्यपदार्थांना समान कायदेशीर गुणवत्ता मानकांचे पालन करणे बंधनकारक असते. त्यामुळे, असा दावा स्वतःला इतर ब्रँड्सपेक्षा श्रेष्ठ दाखवण्याचा प्रयत्न मानला जाऊ शकतो.&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;'ऑरगॅनिक इंडिया' लोगोचे प्रकरण वेगळे का आहे?&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;या कारवाईतील मुद्दा केवळ 100% च्या दाव्यापुरता मर्यादित नाही. FSSAI च्या म्हणण्यानुसार, वैध सेंद्रिय प्रमाणपत्राचा अभाव असूनही, डाबर हिमालयन ऑरगॅनिक ॲपल सायडर व्हिनेगर आणि डाबर ऑरगॅनिक हनी या उत्पादनांवरही &quot;ऑरगॅनिक इंडिया&quot; लोगो होता. याचा अर्थ, हा मुद्दा केवळ जाहिरातीपुरता मर्यादित नाही, तर सरकारच्या सेंद्रिय प्रमाणपत्राच्या चिन्हाच्या वापराशी देखील संबंधित आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;FSSAI ने आणखी काय म्हटले?&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;नियामकाच्या मते, कंपनीला यापूर्वी असे दावे काढून टाकण्यासाठी नोटीस बजावण्यात आली होती, परंतु त्यात कोणतीही समाधानकारक सुधारणा झाली नाही. यानंतर, बंदी आदेश जारी करण्यात आला आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;ही उत्पादने बाजारातून लगेचच नाहीशी होतील का?&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;तसे आवश्यक नाही. आदेश जारी झाल्यानंतरही, काही ई-कॉमर्स प्लॅटफॉर्मवर &quot;१००% शुद्ध&quot; असे लेबल असलेली उत्पादने अजूनही दिसत होती. पॅकेजिंग, वेबसाइट्स आणि ऑनलाइन सूची बदलण्यास वेळ लागू शकतो. आता सर्वांचे लक्ष कंपनीच्या १५ दिवसांच्या प्रतिसादावर आणि ती आपल्या उत्पादनांवरील दाव्यांमध्ये काही बदल करते का यावर असेल. अशी कारवाई यापूर्वीही झाली आहे, ही काही पहिली वेळ नाही. जून 2024 मध्ये, FSSAI ने सर्व अन्न कंपन्यांना कॉन्सन्ट्रेटपासून बनवलेल्या ज्यूसवर &quot;१००% फळांचा रस&quot; असे लेबल लावणे थांबवण्यास सांगितले होते. तेव्हाही, नियामकाने म्हटले होते की नियमांनुसार 100%&quot; सारख्या दाव्यांना परवानगी नाही.&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;strong&gt;ग्राहकांसाठी यातून काय बोध होतो?&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;जर पॅकेजवर '100% शुद्ध,' '100% नैसर्गिक', किंवा असेच काही मोठे दावे लिहिले असतील, तर ते उत्तम गुणवत्तेची हमी आहे असे समजू नका. खरेदी करताना, घटकांची यादी, FSSAI परवाना क्रमांक आणि, जर ते सेंद्रिय उत्पादन असेल तर, वैध प्रमाणपत्राच्या माहितीवर अधिक विश्वास ठेवा. या आदेशानंतर डाबर काय कारवाई करते आणि इतर कंपन्यांच्या अशाच दाव्यांवर एफएसएसएआय (FSSAI) अशीच कारवाई करेल की नाही, हे पाहणे बाकी आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p class=&quot;PlaygroundEditorTheme__paragraph&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;iframe title=&quot;YouTube video player&quot; src=&quot;https://www.youtube.com/embed/sopcF7nsz_s?si=PJNKau4P_u-Su7Eq&quot; width=&quot;560&quot; height=&quot;315&quot; frameborder=&quot;0&quot; allowfullscreen=&quot;allowfullscreen&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/04/b30e50093a614416b9e760702209d2661785828145861892_original.png" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Liquor Brands Banned: भारतात कोणत्या ब्रँड्सच्या रम आणि व्हिस्कीवर बंदी?, A टू Z माहिती]]></title><link>https://marathi.abplive.com/videos/news/india-old-monk-royal-challenge-whisky-banned-in-india-marathi-news-1434375</link><comments>https://marathi.abplive.com/videos/news/india-old-monk-royal-challenge-whisky-banned-in-india-marathi-news-1434375#respond</comments><pubDate>Tue, 4 Aug 2026 12:51:35 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ मुकेश चव्हाण ]]></dc:creator><category><![CDATA[ भारत ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/videos/news/india-old-monk-royal-challenge-whisky-banned-in-india-marathi-news-1434375</guid><description><![CDATA[&lt;p class=&quot;abp-article-slug&quot;&gt;&lt;strong&gt;Liquor Brands Banned: &lt;/strong&gt;भारतीय अन्न सुरक्षा आणि मानक प्राधिकरण (FSSAI) ने काही लोकप्रिय रम आणि व्हिस्की ब्रँड्सच्या (Liquor Brands Banned) विशिष्ट उत्पादनांवर कारवाई केली आहे. यामध्ये ओल्ड मॉन्क, मॅकडॉवेल्स, बॅगपाइपर, रॉयल चॅलेंज, अँटीक्विटी ब्ल्यू या ब्रँड्सचा समावेश आहे. ही कारवाई काही विशिष्ट उत्पादने आणि उत्पादन केंद्रांमधील नियमभंगाच्या आरोपांशी संबंधित आहे. FSSAI च्या तपासात काही उत्पादकांनी रम आणि व्हिस्कीला नैसर्गिकरित्या परिपक्व (Aged) झाल्यासारखा स्वाद व सुगंध देण्यासाठी कृत्रिम किंवा &quot;Nature Identical&quot; फ्लेवरिंगचा वापर केल्याचा आरोप आहे. संबंधित उत्पादनांची विक्री काही ठिकाणी तात्पुरती थांबवली जाऊ शकते. अंतिम न्यायालयीन किंवा नियामक निर्णय येईपर्यंत परिस्थिती बदलू शकते. दरम्यान, संबंधित कंपन्यांनी नियमांचे पालन केल्याचा दावा केला असून काही कंपन्यांनी या निर्णयाला न्यायालयात आव्हान दिले आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/04/e06207a3ca07ed4b52a03178ed6720521785827996798987_original.jpg" width="220"/></item><item><title><![CDATA[Liquor Brands Banned Marathi News: Old Monk, RC पासून Bagpiper, McDowell's पर्यंत..., भारतात 5 मद्यांच्या ब्रँडवर बंदी, हादरवणारी 6 कारणं समोर!]]></title><link>https://marathi.abplive.com/news/india/liquor-brands-banned-marathi-news-old-monk-bagpiper-deluxe-royal-challenge-antiquity-blue-mcdowells-no-1-rum-banned-in-india-darubandi-marathi-news-1434347</link><comments>https://marathi.abplive.com/news/india/liquor-brands-banned-marathi-news-old-monk-bagpiper-deluxe-royal-challenge-antiquity-blue-mcdowells-no-1-rum-banned-in-india-darubandi-marathi-news-1434347#respond</comments><pubDate>Tue, 4 Aug 2026 11:15:37 +0530 </pubDate><dc:creator><![CDATA[ मुकेश चव्हाण ]]></dc:creator><category><![CDATA[ भारत ]]></category><guid isPermaLink="true">https://marathi.abplive.com/news/india/liquor-brands-banned-marathi-news-old-monk-bagpiper-deluxe-royal-challenge-antiquity-blue-mcdowells-no-1-rum-banned-in-india-darubandi-marathi-news-1434347</guid><description><![CDATA[&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Liquor Brands Banned Marathi News:&amp;nbsp;&lt;/strong&gt;भारतीय अन्न सुरक्षा आणि मानक प्राधिकरण (FSSAI) ने काही लोकप्रिय रम आणि व्हिस्की ब्रँड्सच्या (Liquor Brands Banned) विशिष्ट उत्पादनांवर कारवाई केली आहे. यामध्ये ओल्ड मॉन्क, मॅकडॉवेल्स, बॅगपाइपर, रॉयल चॅलेंज, अँटीक्विटी ब्ल्यू या ब्रँड्सचा समावेश आहे. ही कारवाई काही विशिष्ट उत्पादने आणि उत्पादन केंद्रांमधील नियमभंगाच्या आरोपांशी संबंधित आहे.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;FSSAI च्या तपासात काही उत्पादकांनी रम आणि व्हिस्कीला नैसर्गिकरित्या परिपक्व (Aged) झाल्यासारखा स्वाद व सुगंध देण्यासाठी कृत्रिम किंवा &quot;Nature Identical&quot; फ्लेवरिंगचा वापर केल्याचा आरोप आहे. FSSAI च्या नियमांनुसार रम, व्हिस्की, ब्रँडी, जिन यांसारख्या मद्यांमध्ये त्यांचा विशिष्ट स्वाद हा उत्पादन प्रक्रियेतून आणि मूळ घटकांमधून यायला हवा. कृत्रिम फ्लेवर वापरण्यावर आक्षेप घेण्यात आला आहे. ही कारवाई सर्व बाटल्यांवर किंवा सर्व राज्यांतील उत्पादनांवर लागू आहे की काही विशिष्ट उत्पादन केंद्रांपुरती मर्यादित आहे, याबाबत अद्याप स्पष्टता नाही. (Liquor Brands Banned Marathi News)&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;भारतात कोणत्या ब्रँड्सच्या रम,व्हिस्कीवर बंदी- (Liquor Brands Banned Marathi News)&lt;/h2&gt;
&lt;ul&gt;
&lt;li&gt;ओल्ड मॉन्क (Old Monk) (काही व्हेरियंट्स)&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;मॅकडॉवेल्स (McDowell's No.1 Rum)&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;बॅगपाइपर (Bagpiper Deluxe, Whisky)&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;रॉयल चॅलेंज (Royal Challenge, Whisky)&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;अँटीक्विटी ब्ल्यू (Antiquity Blue, Whisky)&lt;/li&gt;
&lt;/ul&gt;
&lt;h2&gt;FSSAI ची कारवाई का?, हादरवणारी 6 कारणं- (Why Liquor Brands Banned In India Marathi News)&lt;/h2&gt;
&lt;ul&gt;
&lt;li&gt;विक्रीस मनाई केलेले प्रॉडक्ट्स सुमार दर्जाचेच नव्हे तर दिशाभूल करणारे...&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;रम किंवा व्हिस्की मूळ पदार्थांपासून बनवण्याऐवजी फ्लेवर टाकून बनवलेले.&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;फ्लेवर टाकल्यामुळं रम किंवा व्हिस्कीची मूळ विशेष चव आणि गंध हरवला.&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;मोलेससद्वारे रम किंवा माल्टद्वारे व्हिस्की बनवण्याऐवजी फ्लेवर टाकल्यानं चव,गंध हरवला.&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;प्रॉडक्ट कशापासून बनवले आहे त्याचाही स्टिकरवर उल्लेख नाही.&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;रम फ्लेवर्ड स्पिरिट किंवा व्हिस्की फ्लेवर्ड स्पिरिट म्हणून विकायला हवे.&lt;/li&gt;
&lt;/ul&gt;
&lt;h2&gt;कंपन्यांची भूमिका काय आहे? (Liquor Brands Banned)&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;संबंधित उत्पादनांची विक्री काही ठिकाणी तात्पुरती थांबवली जाऊ शकते. अंतिम न्यायालयीन किंवा नियामक निर्णय येईपर्यंत परिस्थिती बदलू शकते. दरम्यान, संबंधित कंपन्यांनी नियमांचे पालन केल्याचा दावा केला असून काही कंपन्यांनी या निर्णयाला न्यायालयात आव्हान दिले आहे. त्यांच्या मते हा वाद उत्पादनाच्या सुरक्षिततेपेक्षा नियमांच्या व्याख्येशी संबंधित आहे.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;राज्यासह देश-विदेशातील महत्वाच्या घडामोडी, VIDEO:&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;&lt;iframe title=&quot;YouTube video player&quot; src=&quot;https://www.youtube.com/embed/a5B0FhXuLoY?si=f7SF-DlFclqycmnD&quot; width=&quot;560&quot; height=&quot;315&quot; frameborder=&quot;0&quot; allowfullscreen=&quot;allowfullscreen&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;/p&gt;
&lt;h2&gt;संबंधित बातमी:&lt;/h2&gt;
&lt;p class=&quot;abp-article-title&quot;&gt;&lt;strong&gt;&lt;a href=&quot;https://marathi.abplive.com/business/old-monk-bagpiper-and-rc-several-liquor-brands-sales-have-been-banned-by-fssai-know-the-reason-1434310&quot;&gt;मद्यपींना मोठा धक्का, Old Monk, Bagpiper आणि RC सह इतर ब्रँडवर बंदी, नेमकं काय घडलं?&lt;/a&gt;&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;]]></description><slash:comments>0</slash:comments><media:thumbnail url="https://feeds.abplive.com/onecms/images/uploaded-images/2026/08/04/9412c965ae042b4c3507bca2647c69581785822314033987_original.jpeg" width="220"/></item></channel></rss>